Částice jménem jinn: Uzavřená světočára

Fyzika |

inn, jako slovo označující typ částice, se píše se dvěma "n" a nijak nesouvisí s dualitou jin-jang v čínském myšlení. Slovo jinn pochází naopak z arabštiny, fyzik Igor Novikov je odvodil ze jména pro duchy - džiny.




Jinn, jako slovo označující typ částice, se píše se dvěma "n" a nijak nesouvisí s dualitou jin-jang v čínském myšlení. Slovo jinn pochází naopak z arabštiny, fyzik Igor Novikov je odvodil ze jména pro duchy – džiny.

Částice jinn jsou podobně jako džinové poněkud nepřirozené, skoro by se dalo říci, že podobně jako arabští duchové povstávají díky kouzlu.
Objevují se především tam, kde je nějak obrácen běh času. Příkladem jinnu mohou být hodinky, které cestovatel do minulosti dá určitému člověku. Člověk posléze zestárne, dostane se do původního času cestovatele a tam mu hodinky vrátí.
Teď ale nastává kardinální otázka: Kde se vlastně ony hodinky vzaly a kam zmizely? Jejich osud je jaksi zacyklen do sebe. A tím se konečně dostáváme k exaktnější definici jinnových částic – mají, na rozdíl od všeho, co známe, uzavřenou světočáru.
Makroskopické jinny nejsou pravděpodobné, jinak se však zdá, že pro elementární částice je takový způsob existence, samozřejmě za předpokladu možné cesty v čase, přípustný (dokonce existuje i podobná teorie, která takto definuje antičástici jako částici pohybující se pozpátku v čase, v tomto modelu však nevznikají uzavřené smyčky). Poněkud zapeklitější to ale je se souvisejícími záležitostmi. První otazníky se kupí kolem termodynamiky: Pokud by byl jinn makroskopický objekt, neměla by růst jeho entropie? A pokud by rostla, mohla by být světočára vůbec uzavřená? Pravděpodobně by se růst entropie týkal pouze okolí…
Druhý paradox je spíše literární povahy a vztahuje se k jinnu v podobě určité znalosti. Řekněme, že byste se vypravili strojem času do minulosti a tam Newtona seznámili s gravitačními zákony. Newton by je nevymyslel, pouze převzal od vás. Pak ale vyvstává poměrně znepokojivá otázka: Kde se tedy tato teorie vůbec vzala? V tomto případě by samozřejmě jinnový charakter byl poněkud "rozmlžen" tím, že by znalost zákonů pokračovala v čase do budoucnosti zřejmě stále dál…

Zdroj: Richard Gott: Cestování časem v Einsteinově vesmíru, Argo a Dokořán, Praha, 2002








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.