Cholesterol a „gen pro zločinnost“

Biologie |

Cholesterol je obecně dáván do souvislosti s kardiovaskulárními chorobami. Třebaže vazba mezi množstvím cholesterolu přijatého v potravě a jeho krevní hladinou není právě jednoznačná a třebaže známe různé dobré a špatné cholesteroly, přesto obecné doporučení v tomto ohledu zní: méně je více (= života). Boj s cholesterolem se však může snadno podepsat na psychickém zdraví...




Cholesterol je obecně dáván do souvislosti s kardiovaskulárními chorobami. Třebaže vazba mezi množstvím cholesterolu přijatého v potravě a jeho krevní hladinou není právě jednoznačná a třebaže známe různé dobré a špatné cholesteroly, přesto obecné doporučení v tomto ohledu zní: méně je více (= života). Boj s cholesterolem se však může snadno podepsat na psychickém zdraví…

Diety stanovené pro snížení krevního cholesterolu se kromě vlastního příjmu této látky snaží o omezení celkového příjmu energie, především cukrů a tuků. Takové postupy však mohou současně vést ke změně hladiny serotoninu. Právě tento neurostransmiter je však jednou z látek, které lze označit za "chemický projev osobnosti".
Zhruba platí, že nízké hladiny cholesterolu korelují s nízkou hladinou serotoninu a antisociálních chováním, kriminalitou, ale i depresemi a sebevraždami. Opice, krmené stravou s nižším obsahem cholesterolu, se stávají agresivními a špatně naladěnými, a to i když je celkový energetický příjem ve stravě dostatečný (tj. není pozorován žádný úbytek na váze). Nízká hladina cholesterolu v tomto případě opět zřejmě souvisí i s nižší hladinou serotoninu.
Z tohoto důvodu se právě vnucuje otázka, zda anticholesterolové diety nakonec nepřinášejí více škody než užitku. Jednou z látek, která naopak zvyšuje koncentraci serotoninu v mozku, je i známé antidepresivum Prozac – tento lék snižuje zpětnou absorpci serotoninu zpět do neuronů.

Zajímavé přitom je, že systém serotoninu vykazuje kladnou zpětnou vazbu. Lidé úspěšní, v řídicích funkcích, dobře zajištění apod. mají zpravidla hladinu serotoninu vysokou. To je dále činí "společensky schopnými" – není tedy obecně pravda, že lidé navenek úspěšní trpí vnitřními problémy, byť se to často tvrdí.
Naproti tomu velmi silně koreluje opačná situace: lidé s nižší hladinou této látky (danou např. geneticky nebo výživou) mají sklon k antisociálnímu chování. Na "okraji společnosti" pak hladina jejich serotoninu zřejmě ještě klesne. Mechanismus sám sebe posiluje, krok na šikmou plochu je velmi snadný, návrat zpět obtížný.
Matt Ridley uvádí, že v Holandsku existuje dokonce rodina se zvláštní genetickou odchylkou, která mění metabolismus serotoninu. Muži v této rodině jsou bez výjimky zločinci – už po tři generace. Máme tedy před sebou něco jako "gen pro zločinnost". Ridley však současně dodává, že příslušná mutace je velmi vzácná, tj. zdaleka neplatí, že by jí měl každý delikvent. Žádnou univerzální příčiny kriminality jsme nenalezli.

(Zdroj: Matt Ridley: Genom, Portál, Praha, 2001, http://www.portal.cz)

Poznámka číslo 1: Popis mechanismu serotoninu je zajímavý i proto, že z hlediska udržení homeostáze je logické, aby zpětnovazebná smyčka fungovala spíše záporně a vracela systém zpět do původního stavu. Zde je však zpětná vazba kladná.

Poznámka číslo 2: Mimochodem, nedávno proběhla médii zpráva, že do Eli Lilly, což je výrobce Prozacu, investoval své soukromé finanční prostředky i Bill Gates :-).








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.