Odměna za vlastní hlavu a záhada býčí krve

Biologie |

V roce 480 velel řeckému loďstvu v bitvě Salamíny Athéňan Themistokles. Po řeckém vítězství vypsali Peršané na jeho hlavu odměnu. Když se Themistokles později sám objevil na dvoře Velkého krále, byl tím Artaxerxes tak překvapen, že mu odměnu na místě vyplatil v hotovosti...




V roce 480 velel řeckému loďstvu v bitvě Salamíny Athéňan Themistokles. Po řeckém vítězství vypsali Peršané na jeho hlavu odměnu. Když se Themistokles později sám objevil na dvoře Velkého krále, byl tím Artaxerxes tak překvapen, že mu odměnu na místě vyplatil v hotovosti…

Jak k tomuto pozoruhodnému vývoji událostí došlo? Themistokles se po salamínském vítězství samozřejmě stal osobou nesmírně populární. V Athénách však byla popularita spojena i s minimálně jedním nebezpečím, tzv. ostrakismem – ve "střepinovém soudu" totiž Athéňané vždy volili, kdo ze současných politiků disponuje takovou mocí, že by se mohl stát hrozbou pro demokratické zřízení. Dotyčný byl pak vypovězen (technicky se to řešilo tak, že k výpovědi "nejnebezpečnějšího" politika došlo, pokud byly hlasy na něj "koncentrované", ne automaticky – Athény tímto způsobem nicméně přišly o spoustu schopných lidí; když bylo demokratické zřízení po krátké přestávce na konci 5. století př. n. l. obnoveno, nebyl ostrakismus již do něj zahrnut; ani další ústavy s takovýmto institutem nepočítaly).
Totéž se přihodilo Themistoklovi roku 471 př. n. l. Do té doby prosazoval v Athénách politiku směřující ostře proti Spartě i proti spojeneckým městům (například navrhoval tajně zajmout lodě dalších řeckých měst a získat tímto způsobem absolutní dominanci na moři).
Themistokles pokračoval v boji proti Spartě sám. Nejprve proti ní sestavil koalici z dalších peloponéských měst, především z tradičního rivala Sparty – Argu. Není však úspěšný, Sparťané bitvu vyhrají.
Následně se pokusí podplatit spartského krále Pausania a vyvolat proti Spartě povstání heilótů, místních zemědělských otroků. Jedná s perským králem. Jeho plány opět selžou, Sparťané dodají kompromitující dokumenty Athéňanům a Themistokles je odsouzen k smrti. Jen tak tak uprchne přes Egejské moře (to již ovládají v té době zcela Řekové) do malaosijských satrapií perské říše.
Král Xerxes, který vedl výpravu proti Řekům, je v té době již po smrti. Když roku 464 přichází Themistokles na dvůr jeho nástupce Artaxerxa, je tím tento zcela šokován a ihned mu dává vyplatit odměnu určenou za jeho hlavu.

(Zdroj: Jiří Frel: Od tyranů k Sokratovi, Mladá fronta – edice Kolumbus, Praha, 1969)

Themistokles posléze žije v perské říši. Podle jedné verze zde umírá přirozenou smrtí, podle jiné páchá sebevraždu, když po něm perský král chce, aby vedl novou vojenskou výpravu proti Řecku. Při této příležitosti měl dokonce pronést poměrně působivý výrok "to by mě zničilo, kdybych už nebyl zničen".
Mimochodem: Themistoklova sebevražda se měla odehrát tím, že vypil pohár býčí krve. Tento motiv je poměrně častý, přitom býčí krev jistě není smrtelně jedovatá. Co se tedy za "býčí krví" může skrývat?








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.