Proč jsou matematické konstanty ve fyzikálních vzorcích blízké jedné?

Fyzika |

Včera jsme se na Science Worldu dostali k zamyšlení nad tím, proč jsou matematické konstanty ve fyzikálních vzorcích řádově jednotkové. John Barrow zmiňuje, že tímto problémem za zabýval už Einstein, pokládal ho však za vedlejší v porovnání s konstantami "fyzikálními". A jaký pokus o odpověď předkládá Barrow?




Včera jsme se na Science Worldu dostali k zamyšlení nad tím, proč jsou matematické konstanty ve fyzikálních vzorcích řádově jednotkové. John Barrow zmiňuje, že tímto problémem za zabýval už Einstein, pokládal ho však za vedlejší v porovnání s konstantami "fyzikálními". A jaký pokus o odpověď předkládá Barrow?
(včerejčí článek viz http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/1D0E7867F297234CC1257082006FCF52)

"Matematické" konstanty se do fyzikálních vzorců dostanou zpravidla v důsledku geometrických vztahů. Objem krychle je 1krát A na 3, objem koule 4/3Pi R na 3. Koule a krychle jsou v 3D prostoru symetrickými objekty, podobně fyzikální zákony jsou de facto symetrické k volbě směru. Proto – tak zní dosud poměrně vágní úvaha – budou konstanty ve fyzikálních zákonech odpovídat symetrickým útvarům.
Zajímavé to začne být v prostoru o jiném počtu dimenzí. Povrch a objem vícerozměrné "koule" samozřejmě stále odpovídají počtu dimenzí (jsou přímo úměrné N-1, respektive N), numerický faktor-konstanta úměrnosti se však bude rychle měnit. Hodnota odpovídající ve vzorci pro výpočet objemu 4/3 Pí nejprve vzroste, pak však bude velmi rychle klesat (rychleji než geometrickou řadou, údajně jako N na N). V 20dimenzionálním prostoru už nebude konstanta řádově jedna, ale číslo mnohem menší. Při pokusu o řádový odhad výsledku bychom ji nemohli vůbec zanedbávat. Einstein by se pak mohl divit, proč mají matematické konstanty ve vzorcích tak extrémní hodnoty (takže zastíní dokonce i "fyzikální" konstanty).

Zdroj: John D. Barrow: Konstanty přírody, Paseka, Praha, 2005

Poznámka: Argument se zdá být trochu prchavý a ne zcela přesvědčivý. V knize (českém vydání) se také ohledně "geometrických" konstant ve vícerozměrném prostoru vyskytují bohužel dokonce i určité kontradikce. Příslušné vzorečky lze najít např. na http://thinkzone.wlonk.com/MathFun/Dimens.htm (jsme-li pro vzorečky pro objem líní integrovat vždy "povrch" útvaru o dimenzi nižší), podrobnější odvození na http://www.math.msu.edu/~spiro/teaching/hypersphere.pdf. Ať tak či onak, kde je ve 3D pro výpočet objemu hodnota 4/3Pi (=cca 4,2), tak je pro 12D hodnota 0,9. Pro "rozumný" (rozumně velký) počet dimenzí tedy geometrické konstanty ještě neulítávají.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.