Rok 2008 v astronomii podle ESO

Astronomie |

Významné události byly v roce 2008 zaznamenány v mnoha odvětvích astronomie. Astronomové například použili teleskop VLT k přímému zobrazení pravděpodobně obří planety dlouho hledané v systému Beta Pictoris.




***tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 1/2009

Stalo se již tradicí, že počátkem roku se Evropská jižní observatoř (ESO) ohlíží za rokem uplynulým a připomíná si ty nejdůležitější události.

Rok 2008 byl v mnoha ohledech rokem výjimečně úspěšným. Teleskopy ESO poskytly data pro více jak 650 vědeckých prací zveřejněných v redigovaných odborných časopisech. Díky tomu se ESO stala v tomto směru nejproduktivnější astronomickou observatoří světa.

V průběhu roku 2008, ve kterém ESO oslavila 10. let od prvního světla pro dokonalý vědecký nástroj – Very Large Telescope VLT, podepsalo smlouvu o přistoupení k ESO Rakousko, aby se připojilo do skupiny stávajících 13 členů. V prosinci 2008 zaznamenal významný milník projekt ALMA, pro který je ESO evropským partnerem. Observatoř byla vybavena první anténou. Řadou zajímavých a viditelných výsledků za rok 2008 se může pochlubit také teleskop APEX (Atacama Pathfinder Experiment).

Významné události byly v roce 2008 zaznamenány v mnoha odvětvích astronomie. Astronomové například použili teleskop VLT k přímému zobrazení pravděpodobně obří planety dlouho hledané v systému Beta Pictoris. Ta se stala 9. vyfotografovanou extrasolární planetou od roku 2004, kdy bylo pomocí VLT provedeno vůbec první takové pozorování. Hned 3 planety z 9 dosud zaznamenal VLT. Teleskop VLT také umožnil trojici studentů potvrdit vlastnosti jiné unikátní planety, pětkrát hmotnější než Jupiter, která obíhá kolem rychle rotující žhavé hvězdy. Neobvyklý objev se přitom podařil v průběhu školního výzkumného projektu.

Přední světové zařízení pro vyhledávání extrasolárních planet, spektrograf HARPS, pracující na observatoři ESO La Silla, zaznamenal další prvenství, když nalezl trojici superzemí tvořících planetární systém kolem jedné hvězdy. Za základě vzorku dat z tohoto přístroje mohli vědci také učinit závěr, že pravděpodobně každá třetí Slunci podobná hvězda má kolem sebe planety s malou hmotností a krátkou periodou oběhu. 

Pomocí dalšího moderního zařízení, přístroje CRIRES, připojeného k teleskopu VLT, mohli vědci studovat protoplanetární disk kolem Slunci podobné hvězdy, a to v dosud nepřekonatelných detailech. Pozorování jasně odhalilo pohyb a nerovnoměrné rozložení plynu ve vnitřních partiích disku, které by mohly být způsobeny přítomností obřích planet.

Výsledkem 16 let trvajícího studia centra naší Galaxie pomocí teleskopů ESO/NTT a ESO/VLT, které provedl tým německých astronomů, je dosud nejdetailnější pohled do okolí supermasivní černé díry – monstra sídlícího v srdci Galaxie. Kombinace dat z přístrojů APEX a VLT umožnila jinému týmu sledovat prudké záblesky přicházející z této oblasti. Ty jsou pravděpodobně známkou materiálu rozcupovaného černou dírou.

Výše popsané vědecké objevy se neobejdou bez nejmodernějších přístrojů. ESO průběžně obnovuje arzenál přístrojů a teleskopů na hoře Cerro Paranall, která mimo jiné hostí dalekohled VLT. První světlo prošlo v roce 2008 například přístrojem PRIMA, který je součástí interferometru VLTI. Jakmile bude toto zařízení uvedeno do plného provozu, umožní interferometricky pozorovat mnohem slabší zdroje a také měřit pozice objektů na obloze s přesností nedostupnou kterémukoliv jinému astronomickému zařízení. Prototyp MAD (Multi-Conjugate Adaptive Optics Demonstrator), namontovaný na dalekohledu VLT, poskytl astronomům dosud nejostřejší obraz celého disku planety Jupiter, jaký byl kdy získán ze zemského povrchu.

Na horu Paranal bylo též dopraveno rekordně zakřivené primární zrcadlo o průměru 4.1 m, určené pro budoucí teleskop VISTA. Ten bude provádět přehlídku jižní obloh v infračerveném záření. Při přípravě dalších zařízení spojil personál ESO své síly se specialisty na kvantovou optiku. Společně vyvíjejí nový kalibrační nástroj, určený pro ultra přesné spektrografy budoucnosti.

Přítomnost unikátních technologií předurčila Paranal jako vhodnou lokaci k natočení některých důležitých scén posledního z řady filmů o slavném agentovi Jamesi Bondovi (pan režisér se však více zajímal o to, jak Residencii, jinak relaxační a ubytovací středisko pro personál i návštěvníky, vyhodit do vzduchu). V březnu 2008 si celý štáb, včetně hlavních představitelů, s chutí na Paranalu zastřílel.

Premiéru zaznamenal v roce 2008 videoseriál „ESOcast“ a to hned třemi epizodami. Na internetu v archivu ESO bylo zveřejněno více jak dva tisíce nových i historických snímků a na 300 dalších videí, většina ve vysokém rozlišení. Práce na digitalizaci starších materiálů bude pokračovat v roce 2009.

Letošní rok bude bezpochyby stejně bohatý, zvláště proto, že jej OSN, UNESCO a IAU oficiálně vyhlásily Mezinárodním rokem astronomie (IYA). Aktivity v průběhu IYA jsou koordinovány IYA Sekretariátem, který hostí ESO. ESO sama pořádá u příležitosti IYA celou řadu celosvětových i lokálních akcí.

 Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí











Komentáře

29.07.2014, 01:07

.... áëàãîäàðñòâóþ!!...

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.