Zenón a kvanta: Co naměří nepřetržitý pozorovatel?

Fyzika |

Vlastnosti fyzikálních objektů jsou v mikrosvětě často kvantovány, z jedné hodnoty přecházejí ihned do druhé. Co když je však neustále sledujeme, tedy vytvoříme jakýsi příklad opačný ke známé Schrodingerově kočce? Výsledek je překvapu ...




Vlastnosti fyzikálních objektů jsou v mikrosvětě často kvantovány, z jedné hodnoty přecházejí ihned do druhé. Co když je však neustále sledujeme, tedy vytvoříme jakýsi příklad opačný ke známé Schrodingerově kočce? Výsledek je překvapující: "Pokud nějaký jev stále sledujeme", někdy nemůže vůbec proběhnout.
Misra a Sudarshan to označili za tzv. kvantový Zenónův paradox. Vysvětlení: Známé Zenónovy paradoxy se šípem a želvou vycházely z filosofie elejské školy o tom, že veškerý pohyb je jenom mámení a jsoucno je ve skutečnosti nehybné. Pokud pohlížíme na nějaký šíp, on prostě někde JE (změříme jeho polohu): znamená to tedy, že se nemůže pohybovat.
A jak je to v našem případě? Nepřetržitý proces měření nutí atom setrvat v původním stavu — takže pokud bychom nepřetržitě sledovali Schrodingerovu kočku, zůstala by zřejmě stále naživu. Pokud například sledujete, zda elektrony přecházejí účinkem záření do excitovaných stavů, dojde k následující situaci: Čím častěji provádíte v průběhu experimentu měření, tím méně elektronů do oněch excitovaných stavů přejde.
Neboli jinak řečeno: "Voda v konvici se začne vařit pouze ve chvíli, kdy se nedíváte." :-)








Související články




Komentáře

28.07.2014, 12:34

.... ñýíêñ çà èíôó!!...

12.05.2010, 04:48 luk

?

pokud jsem dobře pochopil základ kvantové mechaniky tak to že nějaký jev sledujeme znamená že ho automaticky ovlivnujeme, jestli toto ovlivnování nějaký jev znemožní pak může nastat pouze když se nikdo nedívá

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.