Izomorfie a polymorfie krystalů

Ostatní |

Geometrické uspořádání krystalu a chemické složení příslušné látky jsou dvě různé věci. Izomorfie znamená, že různé látky mohou krystalovat ve stejném tvaru, polyformie naopak nastane, pokud nějaká látka může krystalovat ve více stave ...




Geometrické uspořádání krystalu a chemické složení příslušné látky jsou dvě různé věci. Izomorfie znamená, že různé látky mohou krystalovat ve stejném tvaru, polyformie naopak nastane, pokud nějaká látka může krystalovat ve více stavech.

To, že nějaký prvek či sloučenina krystalizuje podle okolností různým způsobem, je informace dobře známá už z chemie (snad) pro ZŠ. Máme tedy červený či bílý fosfor, kosočtverečnou či jednoklonnou síru apod. Nicméně tato vědomost musela být objevena v průběhu 19. století.
Předtím se o krystalech uvažovalo totiž spíše na matematickém základě, tj. se zřetelem ke geometrickému tvaru a nikoliv hmotné výplni. Platón se sice domníval, že krystaly pravidelných mnohostěnů odpovídají jednotlivým živlům, to však byla pouhá filosofická spekulace bez jakéhokoliv empirického oprávnění (Platón soudil, že čtyřstěn odpovídá ohni, osmistěn vzduchu, dvacetistěn vodě a šestistěn – krychle – zemi. Pátý pravidelný mnohostěn, dvanáctistěn, měl pak být odrazem celého vesmíru; již v té době se podařilo dokázat, že další pravidelné mnohostěny nemohou existovat.).
Zajímavé je, že geometrické hledisko dokonce v řadě případů bránilo určit, že se jedná o totožnou látku. Tak například kalcit a aragonit (oboje uhličitan vápenatý) byly pokládány za dvě látky různé.
Významnou modifikací, která byla objevena teprve relativně nedávno, jsou zejména fullereny. Jedná se o další krystalickou strukturu uhlíku, která doplňuje dávno známý grafit i diamant.

(Zdroj: Ivo Kraus: Struktura a vlastnosti krystalů, Academia, Praha, 1993)








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.