Nebojte se vědy a Akademická Praha: cyklus přednášek AV ČR

Ostatní |

Městská periferie – suburbie – sídelní kaše... Softwaroví agenti a inteligentní roboti... Antické chrámy a posvátné okrsky... Ateroskleróza v mladém věku?




Nebojte se vědy
Přednášky AV ČR pro středoškolské studenty
se konají každé druhé úterý ve 14:00 h v místnostech 205 a 206 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.

12. září
Městská periferie – suburbie – sídelní kaše:
Jak v tom žít? Globalizační horor i nové okouzlení
RNDr. Jiří Sádlo, CSc., Botanický ústav AV ČR
Doba zemědělských civilizací, která trvala sedm tisíciletí, skončila někdy koncem 20. století – krajina, příroda, společnost a kultura tedy už několik desetiletí hledají nový způsob, jak fungovat. Zdá se, že ho našly dřív a jistěji, než jsme mysleli. Tou novou kulturní krajinou (ale taky třeba novou divočinou) je tzv. suburbie – do dálky rozlezlý okraj města, který není ani městem ani venkovem, ba ani jejich směsicí, ale čímsi zcela novým. Co je to za podivné „životní prostředí“, čím vším – zlým i dobrým – se vlastně vyznačuje? Máme proti krajině plevelových plání s hypermarkety, dálnicemi a zbytky venkova bojovat, pasivně se jí poddat, nadšeně ji přijmout? Anebo máme k dispozici ještě jiné východisko?

10. října
Ateroskleróza v mladém věku? – Něco takového existuje?
MUDr. Marie Tomečková, CSc., Ústav informatiky AV ČR – EuroMISE centrum
Co je ÚI AV ČR a co se tam zkoumá. Co se skrývá pod názvem EuroMISE centrum. Ateroskleróza – to je nemoc? A už v mladém věku? Mě se to netýká – ale ano! V mém věku s tím nemusím nic dělat – ale ano! A to už napořád? – Ano, ano, ano! Několik dobře míněných rad na závěr.

12. prosince
Softwaroví agenti a inteligentní roboti
Mgr. Roman Neruda, CSc., Ústav informatiky AV ČR
Agent je program, který je do určité míry samostatný, umí se učit, reagovat na změny prostředí a komunikovat s jinými agenty nebo lidmi. Inteligentní (či autonomní) agenti nám mohou pomáhat při hledání informací na internetu nebo provádět složité vědecké výpočty na mnoha počítačích najednou. Můžeme je také potkat v počítačových hrách anebo jako „mozek“ inteligentních a učících se robotů.

Vstup volný do vyčerpání kapacity sálů.

***

Akademická Praha
2006–2007
Cyklus popularizačních přednášek pořádaných AV ČR a UK v Praze

Přednášky se konají každou druhou středu v měsíci
od 17:00 do 19:00 h
v místnosti 206 budovy AV ČR, Národní 3, Praha 1

13. září
Nasca – mýty a skutečnost (astronomie, magie, Däniken, podzemní voda a zdravý rozum)
Doc. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., Astronomický ústav AV ČR
Přednáška se bude zabývat tím, proč kultury v oblasti And Jižní Ameriky v dnešním Peru, jmenovitě na pampě u města Nasca, vytvářely rozsáhlé sítě geoglyfů a petroglyfů. Od Kosoka a Reicheové přes Dänikena k Teichertovi, Schreiberové, Avenimu a Johnsonovi, od astronomické interpretace přes signály mimozemšťanům nebo přistávací dráhy pro ně, přes ceremoniální a náboženské teorie až ke globální geologii a podzemní pitné vodě, nutné podmínce k přežití v suché oblasti. Přednášející je geodet a astronom, ale „pravdu ohledně linií na Nazce“ v astronomické interpretaci linií a obrazců už nehledá. Senzace ve stylu „epochálních objevů“ pana D. se konat nebudou, senzací je Nasca sama o sobě. Přednáška bude mít dvě části, vlastní prezentaci formou PowerPointu a promítání vybraných videosekvencí pořízených přednášejícím.

11. října
Sluch a jeho poruchy
Prof. MUDr. Jaroslav Fajstavr, DrSc., 2. lékařská fakulta UK
V úvodu bude popsána anatomie sluchového ústrojí a jeho základní funkce. Postupně budou uvedeny typy poruch sluchu od vrozených po získané, základní údaje o charakteru poruch převodních a nitroušních. Popsán bude rovněž způsob měření sluchu, možnosti léčby sluchových vad a jejich prevence. Přednášející se bude věnovat též ušním šelestům.

8. listopadu (v rámci Týdne vědy a techniky 2006)
Nádorové a kmenové buňky – jin a jang lidského těla
RNDr. Vladimír Kořínek, CSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR
Lidské tělo obsahuje poměrně malé množství tzv. kmenových buněk, které zajišťují neustálou obnovu většiny tkání. Je pravděpodobné, že někdy ve vzdálené budoucnosti budou tyto nesmrtelné buňky použity pro „opravy“ poškozených orgánů. Nové výsledky experimentální biologie ukazují, že existuje nejméně jeden další velmi dobrý důvod pro podrobné zkoumání vlastností kmenových buněk. Každý rakovinný nádor totiž obsahuje skupinu poškozených kmenových buněk. Tyto tzv. nádorové kmenové buňky fungují podobně jako jejich zdravé „sestry“, nepodporují však růst normální, ale nádorové tkáně. Zdá se tedy, že vznik rakoviny je daní, kterou organismus platí za schopnost vlastní sebeobnovy. Pochopení dějů, které ovlivňují život kmenových buněk, tak v sobě skrývá naději, že se nám jednou pomocí cílených léčiv podaří zničit kmenové buňky nádoru a vyléčit rakovinu.

13. prosince
Antické chrámy a posvátné okrsky
PhDr. Jiří Musil, PhD., Ústav pro klasickou archeologii, Filozofická fakulta UK
Přednáška přiblíží zájemcům chrámové stavby především na území starověké Itálie, a to od počátků kamenné architektury, které se spojují především s Etrusky. Typy jejich chrámů a stavební materiály podstatným způsobem ovlivnily chrámovou architekturu v období římské republiky i římského císařství. Představeny budou hlavní známé chrámy nejen etruské, ale také stavby v Římě v období republiky, především na foru Romanu a v jeho nejbližším okolí (Kapitol, chrám Saturnův ad.). Na základě takto nastíněného přehledu se přednášející zmíní také o chrámovéých komplexech římského císařství (císařská fora) a chrámových stavbách, které postupně vznikaly v nově založených provinciích.

Vstup volný do vyčerpání kapacity sálu.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.