Student World

oznámení České nukleární společnosti

Provozovatelé jaderných elektráren v posledních letech intenzivně vyjednávají s regulátory o prodloužení provozu reaktorů za původní projektovou životnost. Díky modernizacím a investicím do zvyšování bezpečnosti jsou elektrárny totiž v perfektním stavu a mohou bez problémů fungovat další roky. Licencování posouvá životnost elektráren na čtyřicet až šedesát let, mluví se ale až o osmdesáti letech.

Česká snaha o prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany není v evropském ani světovém kontextu ojedinělá. Dukovany byly původně projektovány na 30 let provozu, což znamená, že jejich původní životnost končí v letech 2015 a 2017. Od svého spuštění však elektrárna prošla modernizacemi za desítky miliard korun. Ve světovém žebříčku provozní spolehlivosti a bezpečnosti se Dukovany pravidelně umisťují na předních příčkách. Vzhledem k vynikajícímu technickému stavu elektrárny proto její provozovatel, firma ČEZ, chce požádat Státní úřad pro jadernou bezpečnost o prodloužení provozu. Nejprve o deset let, ale s výhledem až na trojnásobek. Komu by se 60 let zdálo mnoho, budiž ujištěn, že ve světě je to zcela běžný termín a dokonce se uvažuje o prodloužení až na 80 let provozu.

Evropa

Většina evropských reaktorů byla spuštěna v 70. až 80. letech minulého století. Tyto reaktory II. generace byly projektovány s životností 30 až 40 let. Přestože u řady z nich došlo během provozu k navýšení výkonu (většinou v řádech několika procent, v případě finského Olkiluota ale například o 30 %), technický stav klíčových komponent je i po třech dekádách výroby vynikající. Elektrárny navíc průběžně procházejí modernizacemi a investuje se do jejich efektivity, spolehlivosti a bezpečnosti. Všechny tyto faktory umožňují prodloužit životnost až o desítky let.

V jaderně silné Francii měly reaktory o výkonu 900 MWe původně 20letou životnost. V roce 2002 regulační úřad udělil plošnou licenci na desetileté prodloužení provozu na 30 let. V roce 2009 získaly reaktory na žádost EDF další desetileté prodloužení s tím, že licence bude vydána na základě zevrubné inspekce při odstávce ve 30. roku provozu. První elektrárnou s povolením 40letého provozu se v roce 2010 stala Tricastin 1, nyní již licenci vlastní celkem pět reaktorů. EDF se výhledově chystá požádat o prodloužení provozu na 50 až 60 let. V polovině letošního února vyčíslila společnost svůj plán na prodlužování životnosti za 40letou hranici na 55 miliard EUR. Z této částky by zhruba 10 miliard euro mělo putovat na post-Fukušimské úpravy stávajících reaktorů, 15 miliard na výměnu těžkých komponent a 20 miliard na další posílení reaktorové bezpečnosti během plánovaných odstávek a desetiletých prohlídek realizovaných francouzským regulátorem ASN (Autorité de Sûreté Nucléaire). Definitivní rozhodnutí, zda plán prodlužování životnosti realizovat, chce EDF po francouzské vládě nejpozději do roku 2018 až 2019.

Šedesátiletou hranici považují za optimální také Švédská společnost Vattenfall u pěti svých reaktorů, zbylé dva chce uzavřít po 50 letech provozu. Půl století by se měla dožít i finská elektrárna Loviisa. Ta stejně jako Dukovany využívá ruské reaktory VVER-440/V-2013 s původní projektovou životností 30 let. V polovině roku 2007 ale finský regulátor STUK povolil prodloužení o dvacet let s tím, že reaktory projdou v roce 2015 (Loviisa 1) a 2023 (Loviisa 2) rozsáhlou bezpečnostní analýzou. Finská elektrárna Olkiluoto získala po 30 letech provozu prodloužení na dvojnásobek životnosti, pod podmínkou bezpečnostních analýz každou dekádu provozu navíc.

Také ve Španělsku prodlužují životnost elektráren. Elektrárny Almaraz, Asco, Cofrentes a Vandellos 2 všechny získaly deset let provozu k dobru. V roce 2011 navíc parlament revokoval zákon limitující provozní životnost jaderných elektráren na maximálně 40 let. Průmyslová komora doporučuje zvážit blokové zvyšování životnosti elektráren vždy o 20 let.

Ve východní Evropě rovněž nezahálejí. V roce 2012 získala prodloužení životnosti o 20 let maďarská elektrárna Pakš, o stejnou dobu usilují také slovenské Bohunice, jimž životnost končí v letech 2014 – 2015. Obě zmíněné elektrárny jsou stejného typu jako Dukovany. O deset let déle budou v provozu také některé ukrajinské reaktory. Zatím licenci obdržely dva bloky elektrárny Rovno a jeden blok Jihoukrajinské elektrárny, další dva bloky na prodloužení čekají v nejbližší době.

Severní Amerika

Ve Spojených státech se původní životnost reaktorů pohybuje mezi 25 až 40 let. Přes 70 amerických reaktorů (přes 2/3 celkového počtu) však již získalo souhlas s prodloužením provozu až na 60 let. První elektrárnou, která v roce 2000 získala od regulátora NRC (Nuclear Regulatory Commission) prodloužení o dvacet let, byla Calvert Cliffs. V současné době NRC posuzuje možnost prodloužení životnosti u dalších 18 reaktorů. Někteří provozovatelé se již nechali slyšet, že budou požadovat další prodloužení až na 80 let a že vyloučena není ani hranice 100 let.

autor