Počátky českých dějin (1): Prasata namísto krav

Člověk |

Ačkoliv za Keltů se České země přiblížily vzniku nějaké organizovanější společnosti, tento proces byl nakonec uskutečněn až o téměř tisíc let později. Co se po příchodu Slovanů dělo unikátního?

Počátky českých dějin (1): Prasata namísto krav



V první řadě je asi třeba zdůraznit značné (i když stěží úplné) vylidnění oblasti na konci období stěhování národů. Slované dorazili v malých skupinkách, navíc byli ještě dále v pohybu. Byli proto nuceni (a paradoxně v tom snad i spočíval „pokrok“) přejít od intenzivnímu zemědělství k extenzivnímu. Od neolitu středoevropské zemědělství připomínalo spíše dnešní „zahrádkářství“, malá, pečlivě obdělávaná políčka s vysokými hektarovými výnosy. Slované naopak (možná i vlivem svého východoevropského původu) začali osívat rozsáhlá pole, byť to s sebou i neslo i rezignovat na zvláštní efektivitu. Půdy bylo ale tehdy dost a tento způsob nebyl náročný na lidskou práci. Změnám odpovídal i posun mezi poměry pěstovaných plodin (obilniny vs. luštěniny apod.).

Dalším faktorem byl přechod od krávy jako hlavního hospodářského zvířete k prasatům. Tím sice země česká přestala asi oplývat mytickým mlékem (ovšem kravka, s jejíž pomocí se oralo, toho stejně moc nenadojila), na druhé straně však se prasata pásla po většinu roku volně v lesích. Nebylo třeba jim vyhrazovat louky, ty se daly osít. Koní bylo dlouho málo, šlo o známku prestiže, druha válečníků či obchodníků, nikoliv pracovní zvíře pro obdělávání půdy nebo tahání stromů v lese.

Ekonomická produkce někdy v 8. století prudce vzrostla, čehož výsledkem byl i vznik hradů nového typu. Předcházející hradiště stála především na okrajích osídleného území, jednalo se o nepřístupná místa určená pro případ cizího vpádu, jinak prakticky neobývaná. Naopak hradiště nového typu se nacházejí v (budoucích politických) centrech. Jde o sídla knížat a jejich družiny. Na jedné straně se snaží stát skutečnými vládci kmene, na druhé straně však ke svému kmeni mají jen relativně volnou vazbu. Současně se jedná o dobrodruhy, kteří se klidně dají najmout někým jiným; sňatková politika je provazuje i se vzdálenými zeměmi.
Tato proměna mimochodem předcházela definitivnímu pádu avarské říše, čili nebyla dána nějakým „osvobozením Slovanů z cizího jha“ (mimochodem Karel Veliký si dost možná likvidaci avarské říše vyčítal, protože důsledkem byl politický rozklad, kdy říše Franků už neměla k dispozici jediného partnera, na jednání s nímž by se mohla spolehnout).

Zdroj: Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců: Nakladatelství Lidové noviny 1997

Poznámka: Hradiště z 9. století budou zase vesměs opuštěna ve století 10., když si přemyslovská dynastie po likvidaci konkurence začne budovat svá vlastní mocenská centra.

(pokračování zítra)



Úvodní foto: historicair, wikipedia, licence obrázku GFDL, Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported




Související články




Komentáře

30.07.2014, 00:43

.... tnx for info....

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.