Ponocování prý koreluje s psychopatií, a to evolučně
Člověk |
Být „sovou“ je jistě relativní: když jsou někteří lidé ranními ptáčaty, jiní musí být naopak sovami. Nicméně dlouhé ponocování prý statisticky souvisí s jinými poruchami osobnosti.
Sdílet
Takový závěr sám o sobě asi nepřekvapí. Lidé ponocují nikoliv bezdůvodně. Mohou trpět nespavostí, flámovat, nebo naopak pracují a vycházejí v této době proto, aby je nikdo nerušil, a pokud možno se prostě vyhnuli jiným lidem. Takže i když pomineme ty, kdo ponocují v důsledku toho, že se živí násilnou apod. trestnou činností, extrémnější noční ptáci se od průměrné populace prostě liší. Není nijak zvláštní, že se odchylují, „jsou divní“ i jinak.
Peter Jonason a jeho kolegové z University of Western Sydney ale přišli s jiným pohledem na věc. Podle nich je ponocování nikoliv nahodilý jev s různými příčinami, ale možná i cosi jako evoluční strategie – a jako taková má genetické pozadí (což naše biologické hodiny do nějaké míry určitě mají).
Zmínění výzkumníci ovšem celý jev vnímají jednoznačně negativně. Proč se komu v minulosti mohlo vyplatit žít spíše v noci než ve dne? V paleolitu asi ne kvůli tomu, aby si četl, sledoval televizi nebo se živil programováním. Ne, získával tak obživu olupováním svých bližních, ale měl i větší příležitosti k „náhodnému“ sexu, v jehož důsledku se do další generace dostávaly příslušné geny.
Takže ponocování je podle autorů spojeno s antisociálními rysy, psychopatií, narcismem a machiavelismem („dark triad“, až nábožensky znějící terminologie).
Výsledky byly publikovány v časopisu Personality and Individual Differences. Jsou založeny na výzkumu 250 lidí.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
– Označení sociopat z výše zmíněného textu bych doporučoval brát jako neutrální. Většina vědců, kteří objevili něco zásadního, asi také spíše byla zalezlých v laboratořích, a to i po nocích apod.
– Jaké změny zde přinesla moderní technika? Možnost fungovat v noci lze přece uvítat (viz noční snímky hranice mezi Severní a Jižní Koreou). Není to spíše tak, že naši předkové by také v noci rádi něco prováděli, ale prostě to nešlo, protože člověk opravdu není noční šelma? Umělé světlo bylo dlouho docela nákladné. Viz také článek Cena světla a úspora času.
– Samozřejmě, že podobné evolučně-psychologické výklady jsou někdy čiré bajky, alespoň trochu rozumně působící scénář lze vymyslet na cokoliv (nespavost jako evoluční výhoda – dotyční/dotyčné se tedy po nocích více věnovali sexu a tudíž jejich geny…). Takže je otázka, nakolik celou výše uvedenou studii brát vůbec vážně.
Úvodní foto: brian0918, wikipedia, licence obrázku public domain
Další články z rubriky
Související články
Tagy
evoluční psychologie · sociopatie · spánek
Linkuj
| Jagg
| Delicious
| Facebook
| vybrali.sme.sk
Komentáře
30.07.2014, 13:40
.... thanks!!...
09.10.2013, 09:53 cc
no...
to spíš přechod z tropů vyrobil nové problémy, než že by tam to bylo fundamentálně jinak... řek bych, sovy na tom budou v našich proměnlivých končinách a se střídáním oficiálního času hůř, než ti, co vstávají se slepicema/se sluncem... ale zas nemůžu posoudit, co tomu říkají ti, kteří tak brzo už v podstatě jedou na plno.
05.10.2013, 20:45 admin
ponocovani
jeste by stalo za to uvazit, zda je vetsi vyhoda spise umet spanek oddalit, nebo dokazat usnout naopak driv a pak efektivneji fungovat druhy den (jasne, nejlepsi je umet si den zkracovat i prodluzovat podle momentalni potreby, ale to asi neni jednoduse splnitelny pozadavek). co muzes udelat dnes... vs. rano moudrejsi vecera... k tomu jeste tato vec - vetsina evoluce cloveka probihala v oblastech, kde rozdil den/noc (zima/leto) byl mensi. co je prospesne v africke savane?
02.10.2013, 18:32 cc
To zas tolik v protikladu není.
Strážci od jisté doby mají na práci především lidské predátory. Ani těm ale zjevně noc nedokáže den plnohodnotně nahradit; jinak bychom měli půl populace policajtů a spací dobu v populaci rovnoměrně rozprostřenou po celejch 24 hodin. Když bych to chtěl jako sova vyhrotit, tak bych schopnost ekonomicky ustát ponocování prohlásil za důkaz kromobyčejné samostatnosti potažmo fitness.
02.10.2013, 17:15 wrunx
Já to třeba
vidím přesně opačně: ponocování bylo primárně doménou strážců tábořiště, později strážců ohně, což bývaly funkce naopak velmi sociálně zodpovědné (hlídač který by usnul či kterému by vyhasl oheň mohl být odsouzen ke smrti či vyhnání od tlupy což bylo skoro totéž - a jak známo, usnutí na hlídce se ještě relativně donedávna trestalo smrtí). Takže ponocování naopak ukazuje na výjimečně zodpovědné prosociální genetické vlohy :-D
02.10.2013, 10:34 admin
odkazy
na phys.org jsem to take uz nenasel, netusim proc... http://www.uws.edu.au/newscentre/news_centre/more_news_stories/study_finds_night_owls_more_likely_to_be_psychopaths, http://peterjonason.com/uploads/Chronotype.pdf
02.10.2013, 10:01 cc
odkaz by nebyl?
Nějako se mi to na uváděném zdroji nedaří dohledat.
02.10.2013, 09:33 cc
No jo, Phys.org
Z tohohle všeho je pravda a nikoliv pustá spekulace jenom to, že v noci je větší klid. Spolu s faktem, že tvůrčích výkonů je mozek nejlépe schopen ve stavu únavy, to z ponocování pro jisté profese tvoří must-have. A to přitom nikdo nemůže pochybovat, že časné vstávání je spojeno s větší výkoností.
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.