Student World

Začít můžeme třeba v této pozici

Bílý: Vh1

Černý Va8

Věž se pohybuje stejně jako v šachách, nesmí ale přejít přes pole, které napadá soupeřova věž.

Pokud pozice stojí takto:

Bílý: Vh1

Černý Vg2

Bílý, pokud je na tahu, prohrává, protože nemá žádný tah. Cílem obou hráčů je tedy vynutit pozici právě tohoto typu, v niž je soupeřova figurka uzavřená v rohu.

Jaká je optimální strategie hry?

Jak při oboustranně nejlepší hře skončí partie, která začíná ve výchozím postavení?

Řešení:

Optimální strategií obou hráčů je umístit věž vždy na diagonálu proti soupeřově věži. V takovém případě strana, která je na tahu, prohrává. Po libovolném tahu soupeř posune věž opět na diagonálu proti protivníkově věži tak, aby se jí zmenšil akční rádius. Následně je věž vytlačována až na okraj šachovnice, kde je pak výhra snadná (vítězná strategie je posouvat věž po sousední řadě/sloupci opět diagonálně, tj. např. při bílé věži na a4 černý rychle vyhraje, pokud jeho věž stojí např. na b5).

Výchozí pozice s bílou věží na h1 a černou věží na a8 je z tohoto důvodu vyhraná pro černého, pokud je bílý na tahu – a naopak. Můžete si to zkusit sami – např. po 1. Ve1 černý pokračuje 1… Va5 apod.

Kromě věžové hry je možné Dudeneyho myšlenku dále rozvinout a zkusit podobnou hru i s jinými figurkami. U králů nelze výhru ani postavit, u jezdců sice ano (Bílý Jh1, černý Je4, bílý na tahu prohrává), ale zjevně nikoliv vynutit, pokud žádná ze stran koněm neskočí do rohu. Jak to dopadne v případě dam nebo stejnopolných střelců? Má taková hra rozumný smysl a existuje zde nějaká snadno formulovatelná vítězná strategie podobná tahům „na diagonálu“ v případě věžové hry?

U střelců existuje podobně jednoznačné řešení jako u věží. U dam se například na první pohled zdá, že klíčovou roli při zatlačování na okraj bude stavět figurku vzhledem k té protivníkově ob skok jezdce, jak ukazuje náš diagram. Je to ale tak jednoduché?

Jak dopadne například pozice

Bílý: Dd5

Černý Dc7

je-li na tahu bílý, a jak v případě, že v pozici na diagramu táhne černý?

Původně vyšlo v Šachovém týdeníku.

autor Pavel Houser