Příbuzná galaxie v souhvězdí Kentaura

Aktuality |

ESO zveřejnila nový obrázek sousední galaxie NGC 4945, která se podle mnohých astronomů podobá naší domovské Galaxii.




***tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 31/2009

Přestože snímek zachycuje NGC 4945 ze strany, pozorování dokazují, že jde o spirální galaxii s klasickými rameny a centrální výdutí s příčkou. Oproti naši Galaxii má NGC 4945 jasnější centrální oblast, ve které se nachází superhmotná černá díra, jenž pohlcuje množství hmoty a uvolňuje energii do okolního vesmírného prostoru.

galaxie NGC 4945

NGC 4945 se nachází pouze 13 miliónů světelných let o nás, směrem do souhvězdí Kentaura. Můžeme ji spatřit již v malém astronomickém dalekohledu. Označení objektu obsahuje pořadové číslo 4945 v katalogu NGC (New General Catalogue), jenž sestavil dánský astronom John Louis Emil Dreyer v osmdesátých letech 19. století. Za objevitele je považován skotský astronom James Dunlop, který galaxii poprvé pozoroval v roce 1826 z Austrálie.

Snímek byl pořízen 2,2 metrovým dalekohledem MPG/ESO osazeným kamerou WFI (Wide Field Imager) na observatoři La Silla. Z našeho pohledu má galaxie doutníkový tvar, nicméně ve skutečnosti jde o široký, tenký disk s hvězdami a zářícím plynem soustředěným ve spirálních ramenech. Za pomoci speciálních pozorovacích filtrů je na snímku zvýrazněno záření vodíku a můžeme tak vidět oblasti, kde dochází k tvorbě hvězd.

Jiná pozorování odhalila, že galaxie má aktivní jádro. Centrální výduť tak vyzařuje více energie, než je běžné u klidnějších protějšků, například u naší Galaxie. Vědci řadí NGC 4945 mezi tzv. Seyfertovy galaxie, pojmenované podle amerického astronoma Carl K. Seyferta, který napsal v roce 1943 práci, v níž popisuje neobvyklé záření některých galaktických jáder. Astronomové předpokládají, že za aktivitu takových jader jsou zodpovědné centrální supermasivní černé díry. Ty svojí gravitací přitahují a urychlují prach a plyn, který se zahřívá na vysokou teplotu a začíná vyzařovat energii včetně rentgenového záření a ultrafialového světla. Černou díru ve svém centru obsahuje většina velkých spirálních galaxií nevyjímaje tu naší, nicméně mnoho z nich vzhledem k pokročilému stupni vývoje galaxie již není aktivní.

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.