Student World

***tisková zpráva Univerzita obrany Brno

V úterý 5. června 2012 se na půdě Univerzity obrany uskuteční slavnostní zahájení zkušebního provozu Aerodynamického tunelu Brno, jehož vybudování realizovala společnost Energoklastr ve spolupráci s Univerzitou obrany. Tunel bude sloužit jak vědeckému výzkumu univerzity a členům Energoklastru, tak i potřebám průmyslu nejen jihomoravského regionu. Projekt je spolufinancován z prostředků evropských strukturálních fondů v rámci Operačního programu Podnikání a inovace.

Aerodynamický tunel nabízí široké možnosti využití. Především je určen pro testování modelů letadel a jejich částí, přitom výzkum výrazně pomáhá ve všech fázích návrhu, vývoje, ale i provozu letadel. Nejvýznamnější oblastí aplikace aerodynamického tunelu je vývoj vojenských typů letadel a jejich částí, ale i slibně se rozvíjející oblasti bezpilotních prostředků. Tunel však přijde vhod nejen Armádě České republiky, ale také podnikům obranného a bezpečnostního průmyslu.

Jedním z hlavních požadavků, který si realizační tým stanovil, je vybudování moderní laboratoře nízkorychlostní experimentální aerodynamiky a výchova mladých vědecko-výzkumných pracovníků z řad studentů i ostatních zájemců o tento obor. Laboratoř bude umožňovat ověření parametrů stávajících i nově vyvíjených zařízení spadajících do nejrůznějších průmyslových oblastí. Pro úspěšnou realizaci hlavních požadavků se předpokládá velmi úzká spolupráce Energoklastru a jeho členů s Univerzitou obrany a dalšími brněnskými vysokými školami, ale také se zájemci z ostatních regionů.

Výstavba aerodynamického tunelu, který bude provozován Katedrou letecké a raketové techniky Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany, je výrazem spolupráce mezi investorem a nositelem projektu – společností Energoklastr a Univerztou obrany. Energoklastr představuje síť vzájemně spolupracujících společností, institucí a organizací, které společně upevňují a zvyšují svoji konkurenceschopnost v českém i zahraničním prostředí.

Funkční a technické parametry daného zařízení významně posílí výzkumný a expertní potenciál Univerzity obrany v oblasti aerodynamiky a leteckých technických specializací. Z existence aerodynamického tunelu mohou profitovat také další odvětví, jako jsou zbrojní výroba, strojírenství, energetika, stavební průmysl a další. Ve výkonnostních sportovních aktivitách je to například snížení aerodynamického odporu při cyklistice, rychlostním bruslení či lyžování. Netradiční aplikací může být i testování nových materiálů pro výrobu stanů nebo oblečení.

autor