Student World

Jihočeské muzeum provedlo v roce 2005 archeologický výzkum u kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Výzkum byl vyvolán stavebními aktivitami v této části města a přinesl zajímavé poznatky o pohřebišti, které zde fungovalo od 13. století až do novověku.
Po terénní části archeologického výzkumu se v současné době výzkum u katedrálního kostela sv. Mikuláše zpracovává, aby bylo možné vytvořit co nejreálnější, archeologickými a písemnými prameny podloženou historii této části Českých Budějovic, která plnila svou funkci městského pohřebiště již od 13. století. V první fázi bylo nutné zpracovat pořízenou dokumentaci, tedy propojit dokumentaci kresebnou, fotografickou a popisné údaje z archeologického deníku, a výsledkem byla zpráva pro investora, která obsahovala popis jednotlivých sond, seznam hrobů a nálezů a první závěry týkající se historie místa a architektonického vývoje kostela sv. Mikuláše a kaple Smrtelných úzkostí Páně. Dalším studiem písemných údajů a literatury týkající se městského hřbitova byl potvrzen fakt pohřbů významných budějovických rodin, například Zahrádků – Sovinských, přičemž Lukáš Zikmund Zahrádka Sovinský byl od roku 1662 do roku 1683 rychtářem a primasem města, nebo rodiny Ottů z Ottenhalu, konkrétně Františky Pauly von Ottenhal, dcery hejtmana bechyňského kraje.
V jednotlivých nálezech po konzervaci předmětů vyzvednutých z hrobů dominují mince, celkem 6, které lze datovat od 14. století po novověk. Vedle mincí byly konzervovány opět nálezy vínků, medailony s vyobrazením světců, křížky, pozlacené součásti oděvů – knoflíky, a zajímavostí je nález ozdobného klíčku, který zřejmě sloužil jako amulet. Tyto klíčky se vyráběly od 17. století pro štěstí, proti psotníku, proti uhranutí, po celé Evropě od Německa po Itálii.
Po celkovém zpracování kresebné dokumentace a geofyzikálního měření byl potvrzen nález zbytků pozdně gotické architektury, věže, která byla zničena požárem v roce 1641, naposledy zachycena na rytině Jana Willenberga z roku 1602. Tato věž před stavbou Černé věže plnila funkci hlásné a strážní věže, sloužila i jako zvonice, z této věže byl přenesen na Černou věž jeden ze zvonů sv. Mikuláše. Zdivo věže porušovalo nejstarší pohřby, ke zdivu věže byla nahrnuta mocná spáleništní vrstva s lidskými kosterními ostatky, nad zdivem byly odkryty mladší, stavbou neporušené barokní hroby. Věž měla čtvercový půdorys o délce stěn 7m.
Samostatnou kapitolou pak je nález městské kostnice, první v Českých Budějovicích, která sloužila k ukládání kosterních ostatků při kopání nových hrobů nebo později, v 2. polovině 18. století, při zrušení hřbitova. Kostnice byla prozkoumána nedestruktivní archeologickou metodou, vsunutím minikamery, která celý prostor monitorovala a zaměřila. Zaměřila a nasnímala kromě jiného i náhrobní kámen, kterým je zakrytý původní vstup do kostnice. Tento náhrobek je zkoumán a bude možné přečíst nápis se jménem a určit, komu náhrobek patřil.
Vzhledem k tomu, že již v době realizace vlastního archeologického výzkumu byl zájem o informace ze strany veřejnosti značný, rozhodlo se Jihočeské muzeum prezentovat výsledky bádání formou výstavy, která zájemcům přiblíží nejen samotný výzkum, ale i možnosti a způsob následného zpracovávání získaných dat. Dovolujeme si vás proto touto cestou jménem Jihočeského muzea a realizačního týmu na zajímavě pojatou výstavu Hřbity budějovických měšťanů pozvat. Výstava byla zahájena 12.4.2006 a potrvá do 1. 10. 2006.
Bližší informace zájemci naleznou na stránkách: http://www.geo-cz.com/mikulas05

autor Mgr. Zuzana Thomová, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích