Jaký je současný stav luštění jazyka Etrusků?

Člověk |

Ve starší populárně-historické literatuře se jazyk Etrusků dával do jedné množiny s protoindickým písmem a krétským lineárním písmem A, tedy do kolonky „dosud nevyluštěno“. Jaký je současný stav porozumění etruštině?




Ve starší populárně-historické literatuře se jazyk Etrusků dával do jedné množiny s protoindickým písmem a krétským lineárním písmem A, tedy do kolonky „dosud nevyluštěno“. Jaký je současný stav porozumění etruštině?

Textům, které máme k dispozici, v podstatě rozumíme. Protože však jde vesměs o texty krátké, nemáme na druhou stranu představu o jazyce jako celku. Ježto značná část nápisů pochází z hrobů, rozumíme slovům označujícím příbuznost (otec toho a toho), číslovkám (zemřel v tolika a tolika letech), rozpoznáme jména osob, bohů, nástrojů, nádob, tituly, úřady, taktéž několik sloves spojených s kulty a pohřbíváním.
Co se týče mluvnice, podařilo se dokázat aglutinační charakter etruštiny, rozumíme skloňování podstatných jmen, tvorbě množného čísla i přechylování.
Těch pár delších textů, co máme k dispozici, je ovšem stále srozumitelných jen částečně, respektive jejich čtení je kontroverzní (pokud se s nějakým slovem setkáme pouze na jednom místě, můžeme si být sotva jisti, zda naše porozumění je správné). Do kategorie těchto textů patří popsané plátno ovinuté kolem egyptské mumie (dnes v muzeu v Záhřebu), které je jakýmsi kalendářem s předepsanými oběťmi k určitým datům. Podobný obsah má hliněná cihla z Capuy, rovněž obsahující pokyny pro obětní postupy. Máme také k dispozici dva kratší texty obsahující právní smlouvy, které se pokládají za srozumitelné.
Shrnuto, jazyk je svým způsobem „vyluštěn“, čtení řady výrazů je ovšem nejisté; jak už bylo řečeno, chybí nám představa o jazyce jako celku.
Naděje se dosud vkládají do nálezu nějaké bilingvy. V roce 1964 byly v Pyrgi objeveny zlaté plíšky obsahující vedle sebe nápisy ve féničtině a etruštině, bohužel však nešlo o ekvivalentní text – fénický byl pouze shrnutím mnohem delšího etruského a moc nám tedy nepomohl. Bez objevu nějakého podobného, ovšem skutečně bilinvgního nápisu se studium etruštiny zřejmě příliš nepohne z místa.
Zajímavé je, že Prayon na jednu stranu uvádí, že etruština má ze všech známých jazyků nejblíže k (ještě méně známému) předřeckému jazyku z ostrova Lémnos, na straně druhé ale tvrdí, že pro východní původ Etrusků neexistují žádné důkazy a jejich kultura kontinuálně vyrůstá z italské doby železné. Je tedy možné, že Etruskové i obyvatelé Lémnu patřili společně k předindoevropkému etniku rozšířenému původně po celém Středomoří.

Zdroj: Friedhelm Prayon: Etruskové, NS Svoboda, Praha 2002

Viz také lehká polemika s tímto článkem
Etruskové dnes již nejsou tak tajemní
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/C418F6AC3A85E47DC12571D30027F72E








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.