Student World

To, že Theseus zabil Minotaura, známe už z verzí řeckých bájí a pověstí, které jsou určeny dětem. Kromě epické báje máme však před sebou bohatý symbolický materiál, který zasahuje do řady vědních oborů, historie, psychologie…

Hlavním symbolem, kolem kterého se v interpretaci Roberta Callase točí Theseův i Ariadnin příběh, je býk. V jeho podobě unesl Zeus Europu. Býka zahubí Theseus na Krétě, Mínotaurova otce, tedy z moře vzešlého býka, zahubí Theseus u Marathónu a obětuje Apollónovi. Když dá Theseus v Athénách razit mince, bude na nich právě obraz býka. Býk přinese smrt Théseovu synu Hippolytovi.
Býk je tradičním symbolem matriarchátních neolitických kultů. Likvidace býka tedy odpovídá nástupu nové, civilizované a již patriarchátní epochy, jejímiž hlavními nositeli jsou héroové. V politické rovině pak mýtus ukazuje přesun moci z mínojské Kréty do pevninského Řecka, ke kterému historicky opravdu došlo.
Nad příběhem ovšem leží stín: na rozdíl od happyendu řady řeckých bájí, zde nedopadne dobře skoro nikdo. Theseus zemře jako vyvrhel, Ariadnina sestra a pozdější Theseova manželka Faidra se oběsí, Ariadna se v jedné z verzí stane manželkou Dionýsa, ale v jiných se rovněž oběsí. A samozřejmě, oběsila se také Mínotaurova matka a Mínoova manželka Pasifae, která pocítila lásku k býkovi
Konec býků pak v jiných interpretacích souvisí i se symbolikou astrologickou. Příbuzný mytologický cyklus, příběh Argonautů, totiž hovoří o tom, jak je z Kolchidy přivezeno zlaté rouno. V astrologické interpretaci je pak zvěrokruhová výměna býk-skopec obdobná symbolice Poslední večeře, kdy Kristus sní beránka (a po střídání stráží nastupuje věk ryb — ryba byla totiž původním křesťanským znamením, zatímco kříž byl dlouho vnímán spíše jako symbol ponížení).
Symbolů a vazeb nám stále zůstává nepřeberně. Theseus se cestou z Kréty do Athén zastavil nejen na Naxu, kde zanechal Ariadnu, ale také na Délu. Ostrov Délos byl přitom rodištěm boha Apollóna — tedy téhož božstva, kterému Théseus později obětoval Minotaurova otce, "skutečného" býka.
Tedy další rovina symbolu ukazuje, že tak jako došlo k přechodu politické moci do Athén, tak se stejně přesunul kult od božstev plodnosti a živlů (býk původně vystoupí z moře na příkaz Poseidona) k Apollónovi a do delfské věštírny. Právě (třebaže nejen) na apollinské symbolice byl založen pozdější základ řeckého myšlení, Logos.
Apollón v Delfách koexistoval především v dynamickém vztahu s Dionýsem. Vztahu těchto dvou božstev se později bude věnovat řada autorů, mj. i Fridrich Nietzsche ve své prvotině "Zrození tragédie z ducha hudby". Ovšem protiklad, respektive komplementárnost apollinského a dionýského principu je spíše námětem na samostatnou práci.
A na závěr malá omluva: Vztah mezi symboly je dosti mnohovrstevnatý, z čehož vyplývají určité obtíže až zmatenost při "lineárním" popisu…

autor Pavel Houser