Kosmický byznys není na oběžné dráze, ale na Zemi

Člověk |

Česká účast na kosmických projektech zdaleka nemusí znamenat jen dodávky zařízení pro družice. Velký prostor existuje například pro softwarové firmy – výsledkem družicového snímkování je obrovské množství dat, která je třeba nějak zpracovat, a ESA hledá pro tyto projekty partnery z komerční sféry.




Na tiskové konferenci České kosmické kanceláře padlo několik zajímavých oznámení a tvrzení.
V roce 2020 má podle ČKK celosvětový trh s hardwarem spojeným se satelitní navigací dosáhnout hodnoty 25 miliard euro, objem trhu se souvisejícími službami má být ovšem dvojnásobný. S trochou nadsázky by se tedy dalo říci, že i když má ČKK přímo v názvu slovo „kosmická“, hlavní byznys, jemuž chce napomáhat, se nachází tady, na Zemi. Česká účast na kosmických projektech tak zdaleka nemusí znamenat jen dodávky zařízení pro družice. Velký prostor existuje například pro softwarové firmy – výsledkem družicového snímkování je obrovské množství dat, která je třeba nějak zpracovat, a ESA hledá pro tyto projekty partnery z komerční sféry.
V souvislosti s programem Galileo má jen v Evropě vzniknout 100 000 nových pracovních míst (viz také http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/2A902877601C9B0FC125715C0068EF6D). Představitelé ČKK se však snažili zdůraznit, že v drtivé většině půjde o místa nedotovaná, takže není na místě srovnávání Galilea třeba se společnou zemědělskou politikou EU či obdobnými „megalomanskými“ programy, které pouze odčerpávají ohromné prostředky. Zajímavé v této souvislosti je, že Čína údajně uvažuje o vystoupení ze systému Galileo a vybudování sítě vlastní – i přes obrovskou počáteční investici tedy zřejmě předpokládá, že se budování vlastní sítě v dlouhodobém horizontu ekonomicky vyplatí.
Podle ČKK ovšem skutečnost, že hlavní byznys se i v souvislosti s kosmickými programy odehrává zde na Zemi, řada českých firem stále nechápe. Nevědí, že se na projektech Evropské kosmické agentury mohou také podílet a ucházet se o příslušné zakázky („my děláme v chemické průmyslu, ne kosmonautiku“), nemají bohužel také na potřebné úrovni zvládnutou například prezentaci projektových plánů.
ČKK proto nabízí firmám různá školení, workshopy, kurzy, stáže apod. (například tzv. program Akademie CITT), které by jim měly pomoci se do evropských projektů zapojit. Účast v takovém projektu má dát navíc zúčastněné firmě zkušenost s procesním řízením a zvládnutím příslušné administrativy, což by pak firmě mohlo obecně pomoci se vstupem na zahraniční trhy i mimo projekty EU či kosmický výzkum (na toto téma hovořil na tiskové konferenci zástupce softwarové firmy Sprinx, o níž jsme na Science Worldu psali v souvislosti se superpočítačem Amálka – http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/DD26CB0BF0D947E3C1257236004C70EA).
ČKK má přitom k dispozici finanční prostředky, které mohou participujícím firmám pomoci – vláda ČR se zavázala podporovat kosmické projekty minimálně částkou 1 milionu euro ročně. Pokud ale nedojde k větší aktivitě domácího průmyslu, může to mít podle ČKK pro konkurenceschopnost naší ekonomiky vážné důsledky – za pár let se můžeme dostat do situace, kdy budeme příslušné služby nikoliv sami nabízet, ale pouze kupovat.

Poznámka: Nelze na druhé straně ale asi nevidět, že je to právě nutnost absolvovat komplikované administrativní procesy (s negarantovaným výsledkem), která řadu firem od účasti na evropských projektech odrazuje.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.