Nad knihou: Shakespeare jako komiks

Člověk |

Cílem britských autorů, spisovatele a literárního teoretika Nicka Grooma a ilustrátora Piera, bylo zprostředkovat zájemcům srozumitelnou a odlehčenou formou životní osudy největšího dramatika všech dob a recepci jeho rozsáhlého, nesmrtelného díla. O tom ostatně svědčí i zvolená forma, krátké odstavce vyplněné kresbami s komiksovými bublinami.




Další svazek komiksových „biografií“, které vycházejí v nakladatelství Potrál, představuje renesančního anglického dramatika a básníka Williama Shakespeara.

Cílem britských autorů, spisovatele a literárního teoretika Nicka Grooma a ilustrátora Piera, bylo zprostředkovat zájemcům srozumitelnou a odlehčenou formou životní osudy největšího dramatika všech dob a recepci jeho rozsáhlého, nesmrtelného díla. O tom ostatně svědčí i zvolená forma, krátké odstavce vyplněné kresbami s komiksovými bublinami. Z tohoto důvodu kniha uspokojí zřejmě pouze čtenáře, který nemá žádný či jen povšechný přehled o anglickém literatuře a jméno William Shakespeare (1564-1616) znají jen z filmových či televizních adaptací jeho děl.

Co v knize najdeme a co naopak nikoli? Shakespearovu životu, o němž máme jen nepřesné zprávy, je překvapivě věnováno pouze prvních padesát stránek, které jsou navíc mnohdy vyplněny sice zajímavými, ale nepříliš podstatnými informacemi. Pokud jde o Shakespearovo dramatické a básnické dílo, jsou autoři ještě skoupější: zpravidla se omezují na výčet dramat, jen výjimečně připojují údaje o jejich vzniku (např. u dramatu Hamlet, kralevic dánský). Zcela bohužel chybí byť jen povšechné shrnutí námětů, jimiž se Shakespeare ve svých dílech zabýval, což považuji za největší slabinu knihy.

Otázka, co tvoří zbývajících zhruba sto dvacet stran, je namístě. Většina knihy je totiž věnována recepci a budování „mýtu Shakespeare – největší dramatik všech dob“. Máme-li posuzovat publikaci z tohoto hlediska, obstojí skoro na výbornou. Je třeba si uvědomit, že kniha byla psána pro britské čtenáře (především mládež), kteří se Shakespearovými dramaty seznamují do hloubky ve školách. (Sám jsem měl možnost vidět, jak probíhají hodiny literatury a dramatu na St. John´s College v Portsmouth, s nudnými hodinami češtiny u nás nemají nic společného, právě naopak – studenti se neseznamují jen s výčtem děl, ale profesoři je učí, jak o textech přemýšlet, vedle toho jsou samozřejmou součástí výuky studentská divadelní představení, na které jsou zváni rodiče a mecenáši školy… ale to bych příliš odbočoval.) Dochází tedy k paradoxní situaci: jestliže kniha může být pro britského školáka nepochybně přínosem (připomene si např., že Slovník Samuela Johnsona z poloviny 18. století by byl nemyslitelný bez Shakespearových dramat), pro českého školáka je jen souborem více či méně zajímavých střípků vědomostí, které si, obávám se, nebude umět zařadit do souvislostí.

Poznámka Pavel Houser: přiznám se k témuž dojmu. Knihu jsem četl s cílem si doplnit vzdělání a získat alespoň povšechný přehled o tom, čeho se týkají jednotlivé Shakespearovy hry. V tomto ohledu jsme však bohužel nadále nedovzdělán.

Nick Groom, Piero: Shakespeare
Vydal Portál, 2004
Z anglického originálu přeložila Hana Petráková

Podrobnosti
http://obchod.portal.cz/kniha.asp?csl=11568








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.