Nad zářijovým Vesmírem: Opět vědomí

Člověk |

Pokud nám dělá problém vysvětlit vědomí v pojmech např. fyziologie mozku, neznamená to, že vědomí je "nevysvětlitelné", eventuálně vysvětlitelné jen nějak mysticky. Prostě by bylo třeba vyvinout jiný pojmový aparát - ani kybernetika nepoužívá pojmový aparát třeba fyziky a musela si vytvořit svůj vlastní.




V zářijovém Vesmíru najdeme zajímavou polemiku o vědomí a smyslu filosofie pro vědy zabývající se tímto tématem. Spor startuje úvodníkem Ivana Havla (tam jde o polemiku se současným předsedou Učené společnosti Jiřím Grygarem) a pokračuje obranou filosofie, kterou vede Jaroslav Peregrin s Františkem Koukolíkem.

Fr. Koukolík se o filosofii vyjádřil poněkud nelichotivě ve své nové knize Já. Co na to prof. Perergin? Ve své odpovědi především uznává, že filosofie velmi často řeší pseudoproblémy. Zvenčí bývá těžké rozlišit dobrou filosofii od špatné, přesto je to však podle jeho názoru možné.
A pak přijde to zajímavé. Filosofie se totiž podle Peregrina nezabývá ani tak vědomím, ale spíše pojmem vědomí (z toho je patrná autorova orientace na "analytický" směr filosofie). Dobří filosofové jsou přitom zvyklí vymezovat pojmy a mohou to možná udělat lépe než vědci z empirických oborů. Filosofové by neměli vytvářet nějakou teorii vědomí paralelní k empirickým vědám, ale spíše se rýpat v pojmech, které třeba fyziologům či neurologům připadají neproblematické.
Další věc: Pokud nám dělá problém vysvětlit vědomí v pojmech např. fyziologie mozku, neznamená to, že vědomí je "nevysvětlitelné", eventuálně vysvětlitelné jen nějak mysticky. Prostě by bylo třeba vyvinout jiný pojmový aparát – ani kybernetika nepoužívá pojmový aparát třeba fyziky a musela si vytvořit svůj vlastní. Strach z toho, abychom nezačali esotericky mlžit o "neuchopitelných tajemstvích", vede někdy k tomu, že otázky jsou zametány pod koberec.
Každopádně Peregrinův článek ukazuje, že ať už vědomí vysvětlujeme jako totožné s činností mozku nebo jako produkt činnosti mozku, přece jen budeme dále narážet na určité problémy spojené právě s první osobou.
Nakonec je třeba říci, že mezi Peregrinovými a Koukolíkovými názory není ale zase tak strašný rozpor – oba se často např. odvolávají na Daniela Dennetta.

Rozhovor s prof. Peregrinem:
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/F411A0F81DA95C3FC1256E970048FBF6?OpenDocument&cast=1

Články Marka Petrů o vědě v první osobě
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/F24FB1F6D9796368C1256E97004920D0?OpenDocument&cast=1
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/7A4B80C38676A028C1256E97004920D1?OpenDocument&cast=1








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.