Neolitické revoluci prý předcházela politická

Člověk |

Proč zemědělství vzniklo jen někde? Ekologické faktory nemusí být tak přesvědčivým vysvětlením, jak se obvykle soudí. V době natufienu se na Blízkém východě prý lidé usazovali proto, že je k tomu někdo dokázal donutit.

Neolitické revoluci prý předcházela politická



Jinde by se dalo také přejít k zemědělství a chovu dobytka, ale chyběly elity, kterým by se proces podařilo uskutečnit. Blízký východ sice nabízel mnoho rostlin vhodných k domestikaci, ty ale byly k dispozici i jinde. Taktéž potřebné klima (oteplení) se neomezovalo na Blízký východ. Byly to možná podmínky nutné, nikoliv však postačující. Tak to alespoň tvrdí autoři knihy Proč státy selhávají.

Usedlý život (poznámka: zde trochu směšujeme zemědělství a stálá sídla, ještě viz dále) má své klady, ale i zápory. Konflikty se nedají řešit jednoduše tak, že se někdo odstěhuje – na to už je příliš mnoho majetku, co nelze snadno odnést, hned vedle také může sídlit někdo jiný. Když obděláváte kus půdy, rozhodně vám po ní nikdo nesmí chodit nebo dokonce zde sklízet. Pořádek a vlastnická práva prosadila elita, která de facto lidi k usazení na místě přinutila. Za zajištění stability pak odčerpávala zdroje (poznámka: tady zase není jasné, zda tehdy šéfové už šéfovali na plný úvazek, nebo si také sázeli vlastní pšenici).

Hierarchie, řád a nerovnost předcházejí vzniku zemědělství, jak ukazují už hroby natufské kultury. Ani chýše předcházející vzniku zemědělství nejsou v rámci jedné osady stejné. Zdrojem moci mohla být třeba kontrola nad obchodem s mušlemi a obsidiánem. Statut elit byl alespoň částečně dědičný.

Přechod k zemědělství mohl nastat ve společnosti, která už předem byla „institucionalizovaná“. Pořadí kroků mělo být: politická transformace – usazení (Natufien) – vlastní přechod k plnohodnotného zemědělství. Jericho jako nejstarší známé „město“ světa je už dílem politické centralizace, i když samozřejmě v relativně malém měřítku, srovnáme-li to s Babylonem. To, že další vývoj nebyl plynulý, prý nebylo ani tak důsledkem ekologických faktorů (sucho apod.) ani migrací, ale vnitřních konfliktů. Autoři tvrdí, že v rámci příslušného společenského uspořádání (kniha jako taková není o neolitu, ale o tom, proč jsou některé společnosti bohatší než jiné) trvalý ekonomický a technologický růst bez výkyvů a krizí ani není možný. Šéfovat a kontrolovat instituce chce skoro každý, nejen ti, kdo to provádějí aktuálně. Každá nová technologie hrozí otřesem. Atd.

Zdroj: Daron Acemoglu, James A. Robinson:

Proč státy selhávají: Kořeny moci, prosperity a chudoby

Argo a Dokořán 2015

Poznámky:

– Na podobná témata viz např. i zde zmiňované knihy Mysl v jeskyni a Uvnitř neolitické mysli (domestikace skotu ne z hospodářských důvodů, ale jako demonstrace moci; role chrámu v Gobekli Tepe apod.). Dnes nicméně asi nejde o názory převládající.
– Velkou nerovnost ukazují už i některé hroby z mladšího paleolitu.
– Kdyby takto neolit vznikl, musel by se i šířit jen při splnění obdobných podmínek? (Nebo už jednou „hotové“ zemědělství mohly přejímat i společnosti jiného typu? Jak se evropský neolit lišil od blízkovýchodního?)



Úvodní foto: nasa, wikipedia, licence obrázku public domain




Související články




Komentáře

16.04.2015, 09:36 cc

.

To je pravda, obecně se lidé klidně usadí tam, kde je co lovit. Nárust hmotných rozdílů by pak klidně mohl odpovídat přirozené skupinové nerovnosti, která se ale tímto způsobem nemůže projevit, dokud si všechno nosí každý z místa na místo, neboť případné nevelké přebytky prostě připadnou nejméně vytíženému nosiči. Teorie z článku tedy visí na tom, že "úrodný půměsíc" by byl jinak pěkně špatné místo na usazení lovců.

15.04.2015, 16:46 admin

neolit

ono vicemene usazeni byly lide snad i v mezolitu v evrope, prinutil je k tomu nekdo? naopak ze by kocovne pastevecke spolecnosti byly nejak rozvostarske... (dobre, v mongolsku zemedelstvi dejme tomu proste neslo, tak ani cingis nedonutil lidi zustat na jednom miste). snad hierarchicke spolecnosti uz v paleolitu? (obrosvky "majetek" nekterych hrobu) / prost kedovijak presvedcive zde nastinena teorie na me nepusobi.

15.04.2015, 10:54 cc

...

V pravdě přelomový pohled. Nicméně dynamika (rychle) šířící se technologie skoro určitě byla v mnohém jiná, než procesy v místě vzniku. Je taky dost možné, že postup směrem do Evropy a tedy na sever se párkrát zastavil z důvodů potřeby aklimatizace plodin, zvířat a technologií (což by mělo vliv i na struktury společenské). Viz flek v místě jižní Moravy tady: http://www.uni-mainz.de/FB/Biologie/Anthropologie/MolA/English/Research/LactasePersistence.html

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.