Student World

(Z níže uvedené knihy zde již čerpal článek polemizující s „učebnicovým“ obrazem vzniku egyptského státu: proč vznikl v Horním Egyptě?)

Lze pochybovat, že by uznání Hóra jako „toho dobrého“ byla úlitba Dolnímu Egyptu; pokud už tento mýtus odpovídá nějakým reálným historických událostem, pak spíše bojům v Horním Egyptě předcházejícím sjednocení země – např. porážce tehdejšího významného centra Nakády.

I samotná představa sjednocení Egypta kolem roku 3000 př. n. l. (přelom Předdynastické a Archaické doby) je z řady důvodů sporná. Narmerova paleta a podobné památky mohou klidně vyjadřovat jen potlačení místních povstání. Starší doba nemusela být obdobím roztříštěnosti na státečky odpovídající třeba pozdějším nomům (krajům). Egypt mohl být politicky jednotný klidně i mnohem dříve, jen o tom nemáme přímé archeologické doklady. Přitom reálně známe různé říše, které prostě památky tohoto typu (nápisy, monumentální architektura…) po sobě nezanechávaly ani v mnohem pozdější době: třeba ještě v 19. století zulská říše nebo Buganda.

Představa duality Horního a Dolního Egypta mohla mnohem spíše odpovídat egyptskému vnímání světa, být „politicko-teologickým dogmatem“, nikoliv obrazem reálných dějin. Třeba se hrobky prvních králů sjednoceného Egypta nacházejí na pohřebišti T v Nakádě a pak tuto dynastii porazili ctitelé boha Hóra z Nechenu (Hierakonpole).

Datování egyptské prehistorie je navíc značně nejisté. Pokud předpokládáme, že idea písma byla částečně přinesena z Mezopotámie, pak je podivné, že serechy (rámečky) s jmény prvních vládců, o nichž jinak nic nevíme, jsou srovnatelně staré jako první písemné památky v Sumeru. Jistěže může jít o to, že v Mezopotámii se psalo na méně trvanlivé materiály. Možné je ale i to, že nejstarší egyptské dějiny bychom měli předatovat blíže přítomnosti. Mezopotámský vliv, i když jen krátkodobý, je, zdá se, dokázán celkem hodnověrně.

Někdy se předpokládá, že některé hieroglyfy byly vytvořeny spíše mluvčími semitského jazyka – to ovšem s mezopotámským vlivem na egyptské písmo nemusí moc souviset; tehdy zde psali Sumerové a na východ od nich Elamité, o kontaktu těch druhých s Egyptem už ale nevíme vůbec nic. Je též možné, že rozdílnost egyptského a sumerského písma byla dána tím, že do Egypta byla idea přinesena různými cestovateli a dobrodruhy, kteří měli o tom, jak se písmo používalo v Mezopotámii, pouze matnou představu.

A dá se říct něco jistě? Dle autorů alespoň to, že egyptština nebyla „kreolským“, tj. smíšeným jazykem, třeba semitských příchozích a předešlého černošského nebo hamitského obyvatelstva.

Zdroj: B. G. Trigger a kol.: Starověký Egypt, Volvox Globator, Praha 2005

Poznámky:

Trochu potíž u této i dalších knih o starověkých dějinách vycházejících v češtině je hlavně následující: nakolik odrážejí i aktuální poznatky? Předatovává se egyptská prehistorie? Jak vypadají hamito-semitské jazyky po aplikaci „genetických“ metod?

Mimochodem, zajímavá je otázka, proč jednotná říše vznikla tak rychle v Egyptě a ne v zřejmě tehdy vyspělejší Mezopotámii. Zde dlouho základní politickou jednotkou představovalo město/městský stát. Egyptská města měla ovšem jinou povahu než ta mezopotámská (o „objevu měst“ pojednává např. kniha zmiňovaná zde).

autor Pavel Houser