Ostatky Johanky z Arku jsou falešné

Člověk |

Francouzští vědci pod vedením forenzního odborníka Philippa Charliera dospěli k závěru, že pozůstatky jejich národní hrdinky a světice Johanky z Arku jsou ve skutečnosti falzem pocházejícím nejspíš z egyptské mumie.




Francouzští vědci pod vedením forenzního odborníka Philippa Charliera dospěli k závěru, že pozůstatky jejich národní hrdinky a světice Johanky z Arku jsou ve skutečnosti falzem pocházejícím nejspíš z egyptské mumie.

Protože Johanka z Arku byla (během Stoleté války mezi Anglií a Francií) v roce 1431 upálena v Rouenu v Normandii, nebylo samozřejmě k dispozici žádné „kompletní“ tělo, ale jen zbytky (kromě žebra také ohořelé dřevo a lněná látka), které byly údajně sesbírány z dohořelé hranice. Byly nalezeny v roce 1867 v jedné pařížské lékárně (!) s popiskem, že jde o ostatky světice. Jejich pravost byla církví přijata a dodnes byly uchovávány v Chinonu.

Zbytky těla byly ovšem nyní metodou radioaktivního uhlíku datovány do doby kolem roku 500 př. n. l., pozůstatky látky zase mají odpovídat rubáši, do kterého své mumie balili starověcí Egypťané. Taktéž stopy po pryskyřici odkazují spíše k egyptským mumiím než ke středověké Francii, kde příslušné stromy údajně rostly jen stěží. Článek v časopise Nature podrobně popisuje fyzikální a chemické metody, jakými byly zbytky analyzovány.

Zdroj: Nature


Miniatura Johanky z Arku ze 2. poloviny 15. století, dnes v Paříži v Centre Historique des Archives Nationales
zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Poznámky:

  • vzniká nová otázka: kde se vzaly zbytky mumie v pařížské lékárně a jak se na nich objevila příslušná popiska? Šlo původně o vtip?
  • podobný osud „národní mytologie“ by nás v Čechách po zkušenostech s rukopisy neměl překvapit.
  • z 20. století si lze vzpomenout na slavný tzv. piltdownský podvrh, při které byla lebka „pračlověka“ sestavena kombinací kostí lidských a opičích. Podle nedávno zemřelého amerického paleontologa Stephena J. Goulda byl autorem (nebo jedním z autorů) známý jezuita, evolucionista a filozof Teilhard de Chardin. Původně šlo zřejmě o vtip, který se však tvůrcům vymkl z rukou.
  • kromě ostatků svatých mají zajímavý původ také „ostatky“ různých draků a dalších bájných zvířat. V krakovském Wawelu byla jako součást polské národní legendy uchována úžasná skládačka – „drak" byl ve skutečnosti složen z kostí pravěkého nosorožce, velryby a mamuta (podrobnosti v tomto článku).







Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.