Perlička: Základy starobabylonštiny pro samouky

Člověk |

Klínové písmo je poměrně komplikovaným systémem, kde se různě míchají znaky upřesňující (ideogramy), znaky znamenající celá slova (ideogramy) a znaky s fonetickou hodnotou. Abyste rozuměli textům, musíte se samozřejmě současně učit i nový jazyk. Přesto však existuje učebnice - a dokonce v češtině.




Klínové písmo je poměrně komplikovaným systémem, kde se různě míchají znaky upřesňující (ideogramy), znaky znamenající celá slova (ideogramy) a znaky s fonetickou hodnotou. Abyste rozuměli textům, musíte se samozřejmě současně učit i nový jazyk. Přesto však existuje učebnice – a dokonce v češtině.

Varování: Nepředstírám, že starobabylonštině rozumím, proto si v knize vesměs pouze listuji před spaním – celý následující text berte prostě jenom jako upozornění na drobnou lahůdku :-).

Spolu s klínovým písmem je v naší knížce probírána starobabylónština. Ta je vývojovým stadiem akkadštiny, tedy jazykem semitským. Proto všichni, kdo se setkali s hebrejštinou či arabštinou, budou mít zřejmě alespoň jakousi představu o gramatické struktuře (což by se v případě výuky sumerštiny říct zrovna nedalo).

Na úvodní problém narazíte již v souvislosti s klínovým písmem. Jen málo znaků je jednoznačných, většina může mít podle okolností buď hodnotu významovou nebo fonetickou. Klínové písmo je totiž právě na přechodu mezi systémy znakovými a fonetickými.
Mj. jsem si uvědomil docela zajímavý problém: Pokud někoho učíte abecedu či jiný znakový systém, který dotyčný ještě neovládá, je potřeba soubor znaků nějak rozdělit na podskupiny. V případě klínového písma se v naší učebnici toto základní rozdělení provádí podle toho, jak byly znaky psány – tj. na ty "klíny", které začínají jedním vodorovným tahem, více vodorovnými tahy, svislými tahy atd. Jak byste rozdělili naši abecedu?

V rámci učebnicových cvičení můžete zkusit porozumět například smlouvě o pronájmu otrokyně (na dobrých učebnicích starých jazyků je krásné také to, jak zprostředkovávají onu dávnou realitu – tj. výuka nezačíná konverzačními frázemi o povolání a počasí, ale třeba o uspořádání legie či oběti osla apod. :-)), na konci knihy je připojen také slovníček.
Nechci rozhodně tvrdit, že se jedná jen o úsměvnou kuriozitu – nicméně ani ti, kdo se starobabylonštině nehodlají profesionálně věnovat, mohou být publikací rozhodně obohaceni, proto se po ve své knihovně poohlédněte a zkuste ji alespoň prolistovat :-).

P.S.: Pivo se řeklo sumersky Kaš a babylonsky Kišarum. Navíc i některá sumerská slova pro kulturní činnosti jsou zřejmě ještě původu předsumerského a pocházejí z jinak naprosto neznámého jazyka tvůrců kultury El-Obejd.

(Zdroj: Nea Nováková, Lukáš Pecha, Furat Rahman: Základy starobabylonštiny, Karolinum, Praha, 2000)








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.