Proč jsou velká města bohatší?

Člověk |

Vědci z MIT Media Laboratory navázali na starší výzkum Santa Fe Institutu. Podle něj se v případě, že se počet obyvatel města zdvojnásobí, zvýší produktivita o 130 % (tj. velká města jsou bohatší).

Proč jsou velká města bohatší?



Tradičním ekonomickým vysvětlením by byla větší specializace nebo i „úspory z rozsahu“. Wei Pan, první z autorů nové studie, tvrdí, že hlavní, bezprostřední příčinou je růst osobních interakcí. Taková data je samozřejmě obtížné získat přímo, takže výzkumníci se soustředili třeba na počet lidí připadajících na jednu mobilní základnovou stanici, na počet uživatelů sociálních sítí z dané lokality (tam, kde je aplikace spojena se sledování polohy, např. Foursquare) nebo dokonce na rozšíření chorob, které se přenášejí pouze při bezprostředním kontaktu.
Zajímavé je, že onen nárůst bohatství v závislosti na velikosti města neplatil pro mnohá města třetího světa. Podle výzkumníků by to mohlo souviset s tím, že zde pořádně nefunguje doprava, takže lidé stejně obývají převážně jedinou čtvrť – jako by žili na vesnici.
Wei Pan dodává, že jeho závěry by mohly pomoci nejen při tvorbě územních plánů, ale také zvýšit produktivitu firem.
Mimochodem, více než přímo úměrně roste s velikostí města také kriminalita. Mezi sledovanými městy byl v tomto ohledu jedinou výjimkou Curych.

Poznámky:
– Není úplně jasné, co se myslí osobní interakcí. Musí to být tváří v tvář, nebo stačí mobilní hovor? Technologie množství interakcí tváří v tvář spíše snižují, ale sotva asi podkopávají ekonomickou výkonnost. Naopak v přeplněném autobuse je interakcí až až.
– Roste ve velkých městech hustota interakcí opravdu rychleji („nadlineárně“) než samotný počet obyvatel?
– Není zde nějaký strop, dejme tomu pravidlo o růstu produktivity platí pro města cca do velikosti X?
– Není bohatství velkých měst dáno tím, že jsou to obvykle také politická centra, kde sídlí vláda, úřady? (To by se dalo testovat tam, kde takové spojení neexistuje – USA, Austrálie, Turecko…)
– Jak v prostředí firmy? Opravdu produktivitu zvyšuje vysedávání na nekonečných poradách?
– Shrnuto tedy, moc přesvědčivě to celé nepůsobí. Naopak tradiční vysvětlení o prosperitě díky specializaci je snad celkem uspokojivé…



Úvodní foto: Karora, Wikipedia, licence public domain




Související články




Komentáře

04.07.2013, 21:27 cc

jo

A je to dobře. Co by taky génius na vesnici dokázal.

04.07.2013, 21:10 erik80

vysokoskolaci

ja by som este dodal ze vacsie mesta vacsinou maju nejaku vysoku skolu alebo univerzitu kam chodia studovat i studenti z okolitych dedin. nasledne si tam najdu pracu a usadia sa... tymto sposobom mesto vyciciava mozgy zo svojho okolia...

02.07.2013, 22:06 ekonom

Interakce a specializace

Větší množství interakcí umožňuje vyšší míru specializace. K tomu ovšem navíc interakce poskytují lepší předávání informací a znalostí a tedy umožňují zvýšit produktivitu. Současně umožňují i lepší pohyb zboží a kapitálu. Je to podobný efekt jako vybudování infrastruktury. Např. vybudování dálnice má podobný efekt. Možná tedy velká města nejsou bohatá díky tomu, že jsou velká, ale proto, že jejich infrastruktura umožňuje zkrácení vzdáleností mezi lidmi. A stejného efektu pak dosáhneme i mezi menšími městy, pokud je propojíme rychlou infrastrukturou.

02.07.2013, 20:39 cc

..

No a ještě je tu efekt větší anonymity v davu. Moc se pak nemusíte strachovat být nehorázně bohatý nebo členem gangu, když je vás v místě dav.

02.07.2013, 20:37 cc

.

Specializace od určité velikosti sídla nic moc vysvětlit nedokáže. To důležité pak má tendenci růst podlineárně, ani ne tak z úspor z množství, jako spíš kvůli nutnosti lépe plánovat. Každopádně rychlá doprava užitečná je a ještě nějakou dobu bude (prakticky globalizovaná práce vykonávaná z domu se nešíří nijak rychle ani masově a vesměs slušně uživí leda Inda). Nějakých 50% efektu totiž tvoří větší výběr kvalitních uchazečů při obsazování různých pracovních pozic. Specializace tvoří tak maximálně 15% a je odvislá od většího spotřebitelského trhu. Významné specialisty v technických oborech lze naproti tomu najít běžně i v nevelkých městech. Nepodceňoval bych ani větší konkurenční tlak. Nekonečné schůze jsou zlo, především kvůli tomu, že berou čas, který by se dal jinak využít na kratší, pravidelnější a užitečnější meetingy u kávy (a možná i nějakou práci). Zdroj: Rule-of-thumb.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.