Svět kamenných peněz

Člověk |

Prostředkem směny byla masivní kamenná kola. Tyto kamenné „mince“ byly z vápence těženého na ostrově vzdáleném 400 mil. Drobnější mince byly při transakcích fyzicky přemísťovány na pozemek nového vlastníka. Při příliš velké transakci byla ale mince pouze označena jménem nového majitele...




***pravielné páteční „přetištění“ staršího článku 

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii popisuje měnový systém používaný ještě na přelomu 19. a 20. století na mikronéském ostrově Yap. S odvoláním na amerického antropologa Funese používá označení Svět kamenných peněz.
V čem systém spočíval? Prostředkem směny byla masivní kamenná kola. Tyto kamenné „mince“ byly z vápence těženého na ostrově vzdáleném 400 mil. Tím bylo zaručeno, že peněz bylo k dispozici omezené množství, a nikdo je nemohl jen tak „natisknout“. Drobnější mince byly při transakcích fyzicky přemísťovány na pozemek nového vlastníka. Ve středu těchto mincí totiž býval otvor, do něhož se při tom zasadily tyče, což umožnilo kámen přece jen přesunout. Při příliš velké transakci byla ale mince pouze označena jménem nového majitele a ponechána na místě původního vlastníka. A tak bylo na ostrově mnoho zámožných lidí, kteří fyzicky své peníze nikdy ani neviděli, přesto však jejich vlastnictví nebylo zpochybňováno.
Jedna z mincí se dokonce při převozu na Yap potopila za bouře na dno moře. Událost však byla dosvědčena a vlastníkům kamene byl jejich velmi cenný majetek nadále přiznáván, když došlo ke shodě, že za nehodu nijak nemohli. Kupní síla kamene zůstávala stále stejná, i když ho nikdy nikdo neviděl.
Yapský systém vypadá bizarně, ale ve skutečnosti je naopak moderní – hodnota peněz je v něm zcela arbitrární, není vázána na žádný drahý kov a fyzický předmět je pouhým nosičem, na který je informace zapsána. Hodnotu má to, o čem věříme, že ji má. A nakonec i tento fyzický předmět je dále virtualizován (viz různá naše potvrzení o stavu účtu, směnky, obligace)…
Friedman ovšem uvažuje, nakolik takovéhle systém, yapský i ten současný po zrušení vazby měny na drahé kovy, může být stabilní. V další úvaze se dostává k výčtu hyperinflací, které vždy nakonec postihly nekryté měny. Je šance, že se jim moderní ekonomiky natrvalo vyhnou?
Měnový systém, který v současnosti existuje, má ve skutečnosti jen málo precedentů. Měna (v USA od 70. let) nekrytá drahým kovem byla v minulosti vždy pokládána za dočasné řešení, ke kterému lze sáhnout jen ve výjimečných případech – v USA za občanské války, v Británii za válek proti Napoleonovi. Kovový standard byl pak po návratu k normálu vždy obnoven. V zemích, kde k tomu nedošlo, byla měna dříve či později zničena hyperinflací. To se stalo už prvním nekrytým papírovým penězům zavedeným v Číně kolem roku 1000 n. l.
Jakou šanci má moderní ekonomika, že se vyhne tomuto scénáři?

Zdroj: Milton Friedman: Za vším hledej peníze, Grada, Praha 1997











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.