Úloha pro tento den: Žlutý kvítek – psychologické ohlédnutí

Člověk |

Dne 15. května 2002 proběhl již 6. ročník Květinového dne, v jehož rámci se pořádala charitativní sbírka na výzkum a léčbu rakoviny. Kdo chtěl přispět, koupil si žlutý kvítek. Zajímalo mě, zdaly existují gendrové rozdíly (tj. rozdíly ...




Dne 15. května 2002 proběhl již 6. ročník Květinového dne, v jehož rámci se pořádala charitativní sbírka na výzkum a léčbu rakoviny. Kdo chtěl přispět, koupil si žlutý kvítek. Zajímalo mě, zdaly existují gendrové rozdíly (tj. rozdíly mezi pohlavími) v ochotě se do této akce zapojit a později kvítek nosit. Jaké odhadujete výsledky?
Svá pozorování jsem prováděl v odpoledních hodinách v blízkosti stanice metra Národní třída. Uvádím některé výsledky a též interpretace, které se pokoušejí pozorované rozdíly vysvětlit.

Výsledky
1. Přímé pozorování
Ženy nosily žlutý kvítek výrazně častěji než muži (196 vers. 81), tj. ženy tvořily výraznou většinu všech “nosičů”. Vzhledem k tomu, že zdaleka ne každý, kdo si kvítek koupí, jej nosí, pozoroval jsem v druhé fázi výzkumu přímo skupinu asi 5 prodejců (jednalo se o gymnaziální studenty – muže). Moje pracovní hypotéza byla taková, že větší procento mužů než žen, kteří si kvítek koupí, jej nenosí. K mému překvapení si ženy kupovaly žluté kvítky ještě více než muži (51:10), než byl poměr "nositelů". K výrazně zastoupeným skupinám patřily starší ženy a ženy s dětmi.

2. Anketa mezi “prodejci”
Většina z dotázaných “prodejců” (cca n = 20) odpovídala, že ženy si kupují kvítky častěji (zhruba v poměru 60 : 40), ale muži dávají větší částky. (Doporučená suma je 20 Kč, ale skutečná částka se pohybuje v rozmezí 1 až 200 Kč, přičemž nejčastěji mezi 20 a 50 Kč.)

Interpretace
Možné důvody toho, proč si ženy kupují kvítky častěji, jsou patrně tyto:
• vyšší míra altruismu, sociální odpovědnosti,
• vyšší “hypochondričnost” – ženy v průměru více dbají o své zdraví (a zdraví svých blízkých), kupují více léků (a jsou paradoxně i častěji nemocné); možná hraje roli i fakt, že na rakovinu umírají častěji ženy než muži (muži na druhou stranu umírají častěji na kardiovaskulární nemoci),
• ženy mají v průměru větší sklon se bát (od jaderné katastrofy až po jízdu po eskalátoru) a zároveň mají větší sklon k magickému myšlení, tj. možná je přispěná částka jakousi úlitbou, která má riziko onemocnění snížit.
• kvítek je druh ozdoby….
• silnější vztah ke květinám….

Otevřenou otázkou, pokud pominu možnou “chybu měření”, zůstává fakt, že jsou to proti očekávání ženy, které spíše “kvítek” po zakoupení nenosí. Původní hypotéza, patrně lehce misogynní, předpokládala, že mezi “kupujícími, ale nenosiči” budou spíše muži, a to z těchto důvodů:
• mají větší odpor k stádovitému chování,
• stydí se za to, že se nechali pohnout (event. za svůj strach z nemoci),
• mohou být pyšní na to, že se sice zachovali altruisticky, ale neukazují to na odiv.
• zapomenou na to, zahodí to.

Jistou útěchou mi může být to, že podobně uvažovali i respondenti e-mailové ankety, kteří předpokládali, že spíše muži nebudou “nosit” (odhad poměru těch, kteří zakoupili, ale nenosí, byl v průměru 70 : 30).
Možná však hrál roli i fakt, že skupinu prodávajících tvořili studenti-muži. Je pravděpodobné, že skupina studentek by našla u mužů větší odezvu (viz i jejich celkovou větší úspěšnost při prodeji). Na odpověď na tuto otázku si budeme muset počkat do příštího roku.

Některé zajímavosti
1. Někteří nosili kvítek na hrudi (skoro jako vyznamenání), jiní méně viditelně, např. na tašce.
2. Pokud se jednalo o pár, ve 25 % měl kvítek pouze muž, v 50 % pouze žena a v 25 % oba.
3. Na kterou nemoc by se vybralo: a) nejvíce?, b) nejméně? Zajímavé by bylo vytvořit škálu “výtěžnosti”. Patrně by kromě frekvence té které nemoci mohla hrát roli i její “krutost”.
4. Jak by přispívali členové pohlaví, kterého by se cílová nemoc prakticky netýkala (např. rakovina prsu/prostaty)?
5. Zajímavé by bylo zjistit, zdali se lišili např. kuřáci od nekuřáků. Pro oba výsledky by se našly argumenty.
6. Bude nějaký rozdíl mezi průměrným dožitým věkem dávajících a nedávajících?
7. Podle výpovědí prodejců byly slečny-prodejkyně úspěšnější než muži-prodejci. Patrně proto, že si u nich kupovali i muži. Také mohly budit větší důvěru (peníze nezašmelí).
8. Z mně známých osobností jsem během pozorování zaregistroval pouze spisovatele Ivana Klímu, který však kvítek neměl.
9. U žádného z policistů – pochůzkářů jsem kvítek neviděl.
10. Na webové stránce Ligy proti rakovině (http://www.lpr.cz) je zveřejněn seznam pravidelných měsíčních sponzorů. Z celkového počtu 23 osob je 15 žen.
11. Pro některé potenciální rasisty může být překvapující, že kvítek si zakoupila i jedna romská maminka a i jeden člen neblaze proslulého romského kapsářského gangu, který operuje na Národní třídě (patrně se jednalo o jejich bose).

Osobní poznámka
Autor si kvítek zakoupil (za 30 Kč), ale nenosil.

Autor článku je mj. také autorem knihy Psychologie v otázkách, kde můžete najít celou řadu dalších problémů tohoto typu. Více viz http://www.studovna.cz/pkniha.asp?Csl=5197

Poznámka Pavla Housera k magickému myšlení:
– dvě možné interpretace: koupí se sám "vykupuji" z té choroby a ne nemoc nezemřu. Na druhé straně – upozorňuji tím na sebe "démony", hlásím se jako jejich nepřítel, dostávám sedo příslušného "obrazce", "vzoru". Fakticky je těžko říct, zda kupující jsou více nebo méně ohroženi chorobou než zbytek populace, záleží samozřejmě na individuální motivaci a žádná statistická data nejsou v tomto ohledu k dispozici.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.