Student World

Zatímco minule jsme se podívali na etymologii upíra a vampýra, nyní dojde na netopýry. Jsou tato slova nějak příbuzná? A podle čeho se vlastně takový netopýr jmenuje?

Vampýr a upír jsou slova zřejmě příbuzná. "Pýr" ve vampýrovi je pak snad stejná koncovka jako v netopýrovi, i když v tomto případě je příbuznost už nejistá. "Pýr" se dává do souvislosti s létáním (viz minulý článek – upíři mohli také létat, někdy v podobě netopýra, jindy i jinak, nemusí jít také o vlastní létání, ale třeba i o schopnost nějak "vylevitovat" ven ze zasypaného hrobu). O možných vztazích dost ukazuje i to, že v angličtině je jihoamerický netopýr sající krev opět "vampire", i když zde je jinak normální slovo pro netopýra "bat" – tedy původně určitě žádná souvislost.
Netopýr jako takový může ve své první části souviset se starým indoevropským označením pro noc (nyktopteros v řečtině), eventuálně mohlo jít také o přechýlení z tvaru nějak jako lepetyr – od slova lepetat, "třepetat, nepravidelně poletovat" (srbochorvatské leptir-motýl)

Mimochodem – anglické bat je zkomolenina středoanglického backe, a to ze staronorského bakka s variantou blaka, což mělo podobný původ a význam jako hypotetické praslovanské lepetyr – např. ve švédštině je od toho nattblaka, s nářeční variantou nattbatta. Přitom v západogermánských jazycích je původní jméno netopýra jiné – odvozené od „myši“, s různými počátečními složkami opět naznačujícími něco jako „třepetání“.
Jak se zdá, motivace pojmenování netopýra jako „nocilet“ a jako „třepeták“, případně v jakékoliv kombinaci (např. švédské slovo znamená „noční třepeták“) byly u dávných lidí asi tak stejně silné, čili klíč pro upřednostnění jednoho z výkladů slovanského slova lze tady najít jen těžko.

Zdroje:
Rejzek, J.: Český etymologický slovník – Praha, 2001
Machek, V: Etymologický slovník jazyka českého – Praha, 1971
a další

Za netopýří pátrání děkuji dvornímu lingvistovi Science Worldu Petru Strossovi. Veškeré chyby a zjednodušení samozřejmě padají na hlavu autora.

autor Pavel Houser