Student World

Mám vyzkoušeno, že ještě dnes většina Češek a Čechů o existenci čínských pyramid neví. Já jsem se o nich dozvěděl od Ing. Ivanky Charvátové, CSc., vědecké pracovnice Geofyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., v roce 2008. To už jsme studovali (od r. 2001) prostorovou astronomickou i neastronomickou orientaci pyramid a dalších význačných staveb vMezoamerice (což je částMexika, Guatemaly, Belize, Hondurasu a Salvadoru) a také v jihoamerickém Peru. Inspirací k tomu byla částečně i četba poněkud obskurní knihy Jima Baileyho Plavby do ráje (Bailey 2000). Na str. 50–52 se autor zmínil o olméckém kompasu. Autor článku, píšící o nálezu předmětu, který je považován za olmécký kompas, Carlson (1975), se odvolával na Fusonovu hypotézu (Fuson 1969). Ta říká, že Olmékové k orientaci svých význačných staveb používali kompas.
Carlson také nadhodil, že by Olmékové (a tím i Mayové) mohli znát kompas až tisíc let před Číňany (nález z olmécké lokality San Lorenzo,Mexi o, stát Veracruz, je datován do doby 1200 ± 200 let př. n. l.). Za objevitele a první uživatele kompasu (nejprve pro věštění, pak k orientaci staveb a později i k navigaci na moři) považujeme Číňany, a to od dynastie Západní Han (cca 200 let př. n. l.). Tak jak to tedy vlastně bylo?

Na mnoha místech Mezoameriky a Peru jsme měřili orientaci staveb velkým „důlním“ kompasem (obr. 1.1 a–c) a pomocí příruční GPS, dokumentovali, referovali o výsledcích (např. Klokočník a kol. 2005) a provedli jsme interpretaci našich výsledků k podpoře Fusonovy hypotézy (o té bude řeč v kap. 3) v článku Klokočník a kol. 2007.

V té době jsem se dozvěděl, že také v Číně, hlavně v okolí města Xi’an (Sian), provincie Shaanxi (Šen-si), jsou pyramidy, celé „hejno pyramid“! To mě samozřejmě zaujalo.
Prvním krokem bylo – zcela logicky – „podívat“ se na svém PC na místa údajných pyramid pomocí Google Earth, což je software založený na volně přístupných družicových i leteckých snímcích zemského povrchu ve viditelném oboru spektra, v některých oblastech světa již s vysokým rozlišením řádově jednoho metru v poloze i výšce (podrobnosti v kap. 2). Na takových snímcích vidíte letadlo, auto, stromy, jednotlivé schody vedoucí na pyramidu a řadu dalších detailů … je to neocenitelná pomůcka pro rozmanité použití (Klokočník a kol. 2011). Jsou ovšem stále místa na světě, jež jsou nasnímána s nižším rozlišením, na úrovni desítek metrů, kde je problém rozpoznat jednotlivé budovy.

A tak jsem se vypravil na virtuální prohlídku okolí Xi’anu pomocí Google Earth – stejně tak jako to za chvíli budete moci udělat vy (návod k použití Google Earth, názvy a souřadnice zájmových míst jsou v kap. 2 a dále). A nevěřil jsem svým očím. Přede mnou defilovaly obří i malé pyramidy, „Maolingovo mausoleum“ z celé série nejvíc na západ, až po pyramidu prvního čínského císaře na východ od Xi’anu (v těsné blízkosti císařovy terakotové armády). Celkemasi sto pyramid. Některé byly zalesněné, některé holé, nahoře měly skoro vždy plošinku, jako by tam bývala nějaká stavba (uMayů by tambyl chrám), která se ovšem nedochovala. Na Google Earth byly doplňující informace o pyramidách, např. o jejich stáří (později se bohužel ukázalo, že mnohdy zavádějící, chybné, nesmyslné).

Největší pyramidy v Číně jsou větší než egyptské, pokud jde o jejich horizontální (nikoli vertikální) rozměry. Čínské pyramidy jsou většinou pokrývkami objektů zhotovených z jiných materiálů, schovaných pod vrstvou udusané hlíny. Nebo jsou to jen haldy navršené a udusané zeminy, pod kterými v podzemí nebo v jejichž blízkosti pod zemí je rozsáhlé dílo, vytvořené pro posmrtný život zemřelého panovníka (panovnice, ženy panovníka, osoby významné pro stát atp.). Podrobnosti se dozvíme postupně.
Pyramidy jsou jasně definovány: jsou to objekty pyramidálního tvaru (komolé jehlany se čtvercovou podstavou), jen výjimečně kruhové nebo jiné. A to hlavní, co bylo z Google Earth ihned zřejmé: stěny pyramid byly různě orientovány ke světovým stranám, jen výjimečně přesně sever-jih, skoro vždy se znatelnou odchylkou (i 15°, výjimečně víc) na východ nebo západ od severojižního (SJ) směru. Na to jsem byl předem připraven z Mezoameriky a Peru, takže jsem zajásal: i tady mohla být orientace astronomická, i tady ale mohli k orientaci staveb používat kompas. To by u Číňanů nemělo překvapit! Střelka kompasu sleduje směr siločar magnetického pole v místě měření, přibližně řečeno, míří k magnetickému pólu Země. Severní magnetický pól není totožný s pólem rotace Země, jeho pozice se navíc rychle mění (až o 20° za sto let, viz např. McElhinny a McFadden 2000), takže stavby orientované kompasem vykazují vůči astronomickému směru SJ odchylku různě velikou, podle toho, jak je konkrétní stavba stará (to je podstata Fusonovy hypotézy).

Po prvotní prohlídce oblasti kolem Xi’anu pomocí Google Earth jsme měli silný motiv vzít celou dosavadní metodiku připravenou pro Mezoameriku a použít ji znovu na Čínu. Oproti Mezoamerice tu však byl jeden podstatný rozdíl – nikdo z našeho tehdejšího autorského kolektivu (2008–2010) žádnou čínskou pyramidu osobně nenavštívil!
Místo řady měření na místě – jako tomu bylo v případě Mezoameriky nebo Peru – jsme se museli spolehnout jen na družicové snímky a další informace na Google Earth. Naštěstí je už celá oblast kolem Xi’anu nasnímána s vysokým rozlišením. Je však poněkud riskantní založit vědeckou práci jen na tomto jediném zdroji. Snažili jsme se o všemožné ověřování získaných informací. Našli jsme si specialistu na Čínu, význačného českého sinologa Prof. PhDr. Josefa Kolmaše, DrSc., který nám (čínštiny neznalým přírodovědcům a technikům) pomohl orientovat se v čínských jménech a v dataci vlády jednotlivých císařů. Tak se podařilo valnou většinu pyramid kolem Xi’anu (a Luoyangu) identifikovat, přiřadit jim příslušného císaře z patřičné dynastie a časově určit, kdy vládl čili jak je „jeho“ pyramida stará. Přesto může dojít k chybné identifikaci, za kterou může třeba Google Earth, rozporuplné informace v knihách nebo náš omyl, a takovou chybu se nám nemusí podařit odhalit (kap. 7– 9).

Dále bylo třeba získat paleomagnetická data o poloze magnetického pólu Země a o směru magnetických siločar pro pozorování z oblasti Xi’anu (tzv. paleomagnetickou deklinaci) především pro období dynastií Han. V tom nám pomohla paleomagnetička Dr. Monika Korteová z GFZ (Helmholtz-Zentrum, Deutsches GeoForschungs- Zentrum) v Postupimi, s kterou jsme v kontaktu již od studia mezoamerických pyramid (autor v GFZ v Postupimi delší dobu pobýval). A tak se (skoro) celý aparát, předtím vyvinutý a použitý pro Mezoameriku, rozběhl znovu, tentokrát pro Čínu (zatím bez měření na místě). A ukázalo se, že i tady naše výsledky podporují Fusonovu hypotézu, původně formulovanou pro úplně jinou kulturu na druhém konci světa a pro jinou dobu (více o tom v kap. 3 a 9). Výsledkem našeho úsilí byla publikace Charvátová a kol. (2011). Ovšem že to tak hezky vychází, ještě neznamená, že to tak bylo doopravdy … naší povinností je zvažovat všechna pro a proti (kap. 9).

Tento text je úryvkem z knihy:
Jaroslav Klokočník: Čínské pyramidy
Academia 2015
O knize na stránkách vydavatele

Anotace:
O pyramidách v Číně kolovaly různé zvěsti již od druhé světové války. Oblast X’ianu (Sianu), kde je těchto staveb stovky, byla pro cizince dlouho nepřístupná. Číňané pyramidy tajili. Zalesňovali je, aby vypadaly jako přirozené kopce. Ovšem v době družicových snímků je snaha cokoliv utajovat zbytečná. Dnes se smí na některé tyto stavby vystoupat. Jsou z dusané hlíny a hrobky pod nimi a v jejich okolí (na zemi i v podzemí) jsou z kamene (v několika případech jsou z nich muzea). Největší je pyramida prvního čínského císaře na východ od X’ianu, nedaleko od císařovy „terakotové armády“, prvotřídní turistické atrakce. Rozměry pyramidy jsou 370 × 400 m, dnešní výška asi 50 m. Svými horizontálními rozměry je to největší prokázaná pyramida na světě.

autor