Student World

Ambiciózní program GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti) představuje spolu s navigačním systémem Galileo jednu ze dvou „vlajkových lodí“ evropské vesmírné politiky. Bude poskytovat spolehlivé a včasné služby spojené především s monitoringem životního prostředí a bezpečností.

Očekávaným příspěvkem programu pro EU jako celek je pak funkce GMES programu jako maximálně efektivního nástroje v hodnocení efektivity několika politik EU – především životního prostředí, bezpečnosti a regionálního a územního rozvoje. Konkrétní výstupy z projektů GMES využijí nejenom regionální a místní samosprávy, vysokoškolské a výzkumné instituce, ale program otevírá zajímavé příležitosti i pro komerční firmy.

V současné době se i mezi veřejností často skloňuje globální družicový navigační systém Galileo, jakožto nový kvalitnější a efektivnější navigační systém, který bude nacházet uplatnění především v dopravním sektoru. V pozadí rapidního vývoje programu Galileo, který by měl být plně vyvinut do roku 2010, se však již velmi konkrétně rýsuje další pilíř evropské kosmické politiky a to program GMES.

Co je GMES?

GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti) je evropskou iniciativou pro implementaci kvalitnějších informačních služeb v oblasti životního prostředí a bezpečnosti v Evropě. Cílem GMES je poskytovat na udržitelné bázi spolehlivé a včasné služby pro potřeby ochrany životního prostředí a bezpečností především pro podporu potřeb tvůrců veřejných politik, regionální a místní samosprávy a pro vysokoškolské a výzkumné instituce.

Zároveň program otevírá zajímavé příležitosti i pro komerční firmy, především v oblasti informačních technologií a správy dat. GMES bude založen na využití dat získaných monitorováním Země z družic i pozemním pozorováním. Data budou koordinována, analyzována a zpracována pro finální uživatele. Ideou programu GMES je i to, že právě uživatelé budou na základě svých potřeb určovat parametry celého systému. Strategickým cílem programu GMES je také docílit harmonizace mezi roztříštěnými a málo efektivními národními standardy v oblasti monitoringu životního prostředí a bezpečnosti v rámci celé Evropské unie a potažmo Evropy jako celku. Získaná a zpracovaná data naleznou uplatnění např. v územním plánování, monitoringu urbánních oblastí a regionálním rozvoji; při kontrole výměry zemědělských ploch a monitoringu hospodaření a produkce na nich; při hodnocení stavu lesních porostů; při hodnocení znečištění příbřežních oblastí, moří a oceánů; při sledování projevů klimatických změn na zemském povrchu či na mořích a oceánech (arktické oblasti, sledování odtávání kontinentálních i horských ledovců) a také v monitoringu a předvídání přírodních katastrof (hurikány, lesní požáry, záplavy a povodně, tsunami, sopečné erupce, sesuvy půd), aby se omezil jejich ničivý dopad.

Proč vznikl GMES?

V současné době, kdy má ovládání a patřičné použití informací geostrategický význam, potřebuje mít Evropa vhodnou a dostupnou kapacitu, která umožní nezávisle zhodnotit efektivitu a odezvy systémových politik spolehlivým a včasným způsobem. Zároveň v současné době je Evropa více než ze 60% závislá na pozorovacích systémech neevropského původu, což přináší jistá rizika spojená s nedostupností určitých dat pro monitorovací potřeby Evropy a zároveň je neefektivní pro celkovou koordinaci z hlediska evropských potřeb.

V současné době zároveň narůstá tlak na nastavení efektivního monitorovacího systému širokého spektra politik EU, které pro své další fungování potřebují znát odpovědi na míru vlastní efektivity, jinými slovy potřebují najít argumenty pro vlastní budoucí fungování v podobě přesných a rychle dostupných dat. Role programu GMES se tak především očekává při hodnocení efektivity naplňování následujících politik EU a jejích dílčích směrnic: rámcová směrnice o vodě, směrnice o stanovištích (NATURA 2000), strategie na ochranu biodiversity, společná zemědělská politika (agro-environmentální programy), ochrana moří a příbřežních oblastí, strukturální politiky EU, tématická strategie udržitelného urbánního rozvoje a využívání krajiny, ochrana půd, lesnictví, naplňování směrnice INSPIRE a také rozvojová a humanitární pomoc a veřejná zahraniční a bezpečnostní politika.

GMES je zároveň hlavním evropským příspěvkem k celosvětovému programu GEOSS, který si klade za cíl produkci a management kvalitnějších informací o stavu životního prostředí v globálním měřítku. K programu GEOSS se na „Summitu pozorování Země“ v roce 2006 připojila Evropská unie jako celek spolu s dalšími 33 státy a společně přijali desetiletý implementační plán pro tvorbu uceleného, koordinovaného a udržitelného systému pozorování Země.

Historie a vývoj aneb jak bude GMES vypadat?

Myšlenka na vytvoření programu GMES byla zrozena v roce 1998, kdy se představitelé několika institucí zabývajících se kosmickým výzkumem a dalších relevantních organizací sešli v Bavenu v Itálii a vydali tzv. Bavenský manifest. Tento dokument především zdůraznil strategickou významnost geografických informací zajišťovaných nástroji pozorovacích systémů Země k monitoringu stavu našeho životního prostředí a jejich příspěvek k bezpečnosti pomocí objektivních a přesných dat. Evropská komise a Evropská kosmická agentura ve spolupráci s EUMETSATem a dalšími národními institucemi dále rozvíjela ideu GMES programu a následně byl připraven tří-stupňový akční plán a program získal zázemí v ustanovení řídícího systému. V roce 2001 se téma zajištění komplexnějšího systému správy a sběru geografických informací stává politickým tématem, kde je program GMES součástí agendy jednání Rady EU. Ve stejném roce dochází na Göteborském summitu EU k rozhodnutí: „ustanovit do roku 2008 evropskou kapacitu pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti – GMES.“ Zároveň dochází k rozhodnutí financovat do dalších let částkou 200 milionů € rozvoj služeb GMES. V roce 2003 zmiňuje bílá kniha EU – vesmírná politiky program GMES jako jeden z budoucích hlavních pilířů evropské kosmické politiky (vedle programu GALILEO). V roce 2005 Evropská Unie přebírá aktivní roli při implementaci programu GMES a ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) iniciuje vznik tří „rychlých služeb“.

Organizaci celého programu GMES v současné době plně zajišťuje Evropská komise ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Úkolem Evropské komise je vytvoření základní koncepční strategie, definice priorit programu, vyhodnocování požadavků uživatelů a zajištění dostupnosti a provázanosti služeb. ESA bude odpovědná za technickou specifikaci vesmírných komponentů, jejich implementaci a koordinaci center služeb v celé Evropě.
V plně funkční fázi programu GMES, která se plánuje pro rok 2012-15, bude GMES program systémově založen na kombinaci dvou základních komponentů – a to na pozemních a vesmírných segmentech GMES. K úspěšnému fungování těchto dvou komponentů je zároveň důležitý kvalitní datový management, harmonizace a integrace dat ve spojení se schopností systému reflektovat a odpovídat na potřeby a požadavky finálních uživatelů.

Dle současného postupu v přípravách programu GMES mají být v maximální míře využity i existující kapacity, národní i celoevropské. To se ale netýká vesmírných komponentů, sloužících k pozorování zemského povrchu a získávání dat – ty musí být v nejbližších letech modernizovány. Řada družic na oběžné dráze Země je už technicky překonaná, nebo jim v blízké budoucnosti končí životnost a dosluhují. Probíhá vývoj nové generace satelitů, jejichž vypouštění na oběžnou dráhu začne již v roce 2010 a pokračovat bude v letech následujících. Na orbitě se tak objeví supermoderní satelitní systémy Sentinel 1–5.

Milníky vývoje programu GMES

1998 – zrozena myšlenka GMES (v Itálii byl vydán tzv. Bavenský manifest, zdůrazňující strategickou důležitost geografických informací pro monitoring životního prostředí a bezpečnost).
2001 – přijato rozhodnutí „ustanovit do roku 2008 evropskou kapacitu pro GMES“ (summit EU v Göteborgu).
2003 – GMES ustanoven jedním ze dvou základních pilířů evropské kosmické politiky (dokument „Bílá kniha vesmírné politiky EU“).
2005 – EU ve spolupráci s ESA iniciuje vznik tří „rychlých služeb“ GMES (nouzová reakce, monitoring Země, námořní služby).
2008 – první fungující služby.
2010 – začátek vypouštění nových satelitů.
2015 – GMES bude plně funkční.

GMES dnes

Pro první fázi při zavádění programu GMES do praxe Evropská komise usoudila, že tři „rychlé služby“ budou nejlepší testovací platformou k pokročení k pilotní operační fázi. Tyto tři služby jsou: nouzová reakce, monitoring Země a námořní služby. Uvedené tři základní služby začnou zkušebně fungovat již od roku 2008 a mají podpořit rozvoj dalších služeb a přispět k lepší specifikaci požadavků a potřeb uživatelů.

Cílem „nouzové reakce“ je podpora celoevropských kapacit k zajištění rychlých záchranných akcí při různých katastrofách a pohromách – ať už přírodních nebo způsobených člověkem (požáry, úniky chemických látek, havárie v průmyslových oblastech). A to pochopitelně nejen v Evropě: půjde o poskytnutí adekvátní kapacity informačních systémů k podpoře včasného varování a pomoci kdekoliv na světě. Systém musí být schopen včas identifikovat hrozící nebezpečí, rychle zpracovat a dodat příslušná data. Připravuje se tvorba databázových služeb shromažďujících mapy a prostorová i socio-ekonomická data z rizikových oblastí. Základnu pro využívání digitálních map zemského povrchu poskytne integrace s navigačním systémem Galileo.

„Monitoring Země“ spočívá především ve sledování stavu životního prostředí v závislosti na činnosti člověka, ať už jde o využívání přírodních zdrojů či změny zemského povrchu v zalidněných oblastech (městské aglomerace, jejich rozrůstání, dopady na biodiverzitu atd.). Tato služba, přesněji řečeno komplex služeb, bude také využívána k mapování globálních klimatických změn a vyhodnocování úspěšnosti environmentální politiky EU.
„Námořní služby“ pak zajistí monitorování a vyhodnocování životního prostředí moří a oceánů – mj. operativní analýzy a předpovědi týkající se oceánských proudů, teploty, salinity. Vzniknou regionální i globální databáze, digitální mapy oceánského klimatu a jeho variabilit, které budou důležité jak pro hustě obydlené pobřežní oblasti, tak i námořní dopravu.

Jaké jsou možnosti zapojení do GMES?

Financování programu GMES bude kompletně zajišťováno přes Sedmý rámcový program výzkumu a technologického rozvoje. V rámci programu SPOLUPRÁCE a tématu vesmír bude 85 procent dostupných finančních prostředků alokováno právě pro podporu rozvoje programu GMES. Po dobu trvání Sedmého rámcové programu je tak pro toto téma vyhrazena částka 1,4 miliardy EURO. V současné době jsou již aktuální výzvy k předkládání projektů právě pro zapojení do výše uvedených „rychlých služeb“ GMES, které publikovala 22. prosince 2006 Evropská komise.

Pro potenciální uchazeče o zapojení do programu GMES je v rámci tématu vesmír aktuálně vyčleněna položka pro aplikace využívající průzkum vesmíru ve prospěch evropské společnosti (vývoj systémů družicového sledování a služeb GMES pro řízení životního prostředí, pro řešení problematiky bezpečnosti, zemědělství, lesnictví a meteorologie, civilní obrany a rizikového řízení). Konkrétně je v současné době aktuální výzva FP7-SPACE-2007-1, která nabízí celkový rozpočet 34,5 milionu EURO ve čtyřech aktivitách – viz následující tabulka:

Bližší informace o možnostech zapojení do GMES projektů jsou k dispozici na webových stránkách: http://cordis.europa.eu/fp7/home_en.html, případně na českých stránkách Sedmého rámcového programu vědy a výzkumu: http://www.fp7.cz/.
Kompletní informace o programu GMES jsou k dispozici na webových stránkách České kosmické kanceláře o.p.s (CSO): http://www.czechspace.cz/cs/gmes/.

autor Ondřej Mirovský, Česká kosmická kancelář o.p.s