Linky: Rogno rongo a Olmékové – Řeky na Marsu – Geny člověka a myši – Vražené babičky

Astronomie |

Máme zde (zřejmě) přeposlední sbírku odkazů v tomto roce. Tchyně mohou souviset s úmrtností vnuků, nakolik podobný je genom člověka a myši, řeky na Marsu mohly souviset s dopadem asteroidu, houby mohou bojovat proti kůrovci... A pak dvě stará písma: Rongo rongo z Velikonočního ostrova a památky Olméků z předkolumbovského Mexika...




Máme zde (zřejmě) přeposlední sbírku odkazů v tomto roce. Tchyně mohou souviset s úmrtností vnuků, nakolik podobný je genom člověka a myši, řeky na Marsu mohly souviset s dopadem asteroidu, houby mohou bojovat proti kůrovci… A pak dvě stará písma: Rongo rongo z Velikonočního ostrova a památky Olméků z předkolumbovského Mexika…

Poměrně vydatný je tentokrát příspěvek vědecké rubriky Idnes:

Drobná historická perlička: Potopili za druhé světové války Bismarck Britové, nebo tak učinili samotní Němci? (podrobnosti)

Podobnost mezi geny člověka a myši je větší, než se dosud předpokládalo. Idnes uvádí, že člověk a myš mají až 99 % genů společných. Genom myši je přečten již asi rok díky firmě Celera, teprve nyní však dospěl k závěru paralelně probíhající projekt, jehož výsledky jsou volně přístupné (celý článek). Idnes uvádí, že genetická podobnost bude výhodou vzhledem k budoucímu výzkumu lidských chorob na myších. Ovšem k článku lze mít i několik zásadních výhrad: Jak se přesně k číslu dospělo? Zjevně jinou metodikou, než když se došlo k závěru, že člověk a šimpanz se liší 1,5 % genů. Jaké geny se vůbec porovnávaly (pokud šlo o jednoduché geny řídící syntézu enzymů, pak vysoká míra podobnosti může jen stěží překvapovat)? A co míra podobnosti nekódujících sekvencí?

Do třetice Idnes. Evolučním biologům a zastáncům příbuzenského altruismu lze doporučit článek Záhada smrtících tchyní. Popisovaná studie (data lze ovšem samozřejmě snadno zpochybnit) vede k výsledkům, že tchyně z otcovy strany mají vliv na vyšší úmrtnost dětí/vnuků. Článek kalkuluje s tím, že na rozdíl od tchyní z matčiny strany zde existuje podezření na nevěru (a tedy smrt dítěte ušetří další rodičovské investice do cizích genů). I pokud přijmeme, že taková korelace skutečně existuje, zbývá i celá řada dalších možných příčin tohoto jevu. Především je však možné argumentovat, že jsme stále „biologicky“ adaptováni na jiné způsoby života než civilizační – statistiky přitom pocházejí z Německa z 18. a 19. století. Nicméně problém je to rozhodně velmi inspirativní.

Ochranou šumavských lesů proti kůrovci by mohly představovat speciální druhy hub, tvrdí odborníci z Jihočeské univerzity. (stručně na Ihned)

Kromě známých soch jsou další zajímavostí kultury Velikonočního ostrova písemné památky zvané rongo rongo. Několik informací přináší časopis Vesmír. V článku se neřeší otázky původu písma, dnes však převládá teorie, podle které se nejedná o původní polynéský vynález. Zřejmě jde spíše o písmo druhotně vytvořené podle latinky, podobně jako třeba keltský ogham nebo germánské runy. V článku je však písmo popisované jako ideografické, což samozřejmě vazbu na abecední systém latinky lehce zpochybňuje.

Jak to, že na Marsu tekly řeky? Bylo zde snad v minulosti tepleji? Místní „horká doba“ před asi 3,5 miliardami let mohla souviset s dopadem asteroidu, píše New Scientist. V první řadě je samozřejmě otázka, zda největší krátery a říční toky vznikly současně. Druhým sporným bodem teorie je představa, podle které voda do řek „napršela“. Proč bychom ale v takovém případě měli k dispozici pouze několik mohutných hlubokých kaňonů a ne celoplanetární říční síť?

Podruhé New Scientist: Zřejmě nejstarší známá písemná památka z předkolumbovské Ameriky byla objevena v Mexiku. Tvůrci nápisu byli zřejmě Olmékové. Datování odpovídá roku cca 600 př. n. l. Jde opět o jméno a kalendářní vročení, žádné účetní záznamy, které představují nejstarší písemné památky Starého světa.
Poznámka: V dobách, kde jsem hltal knihy na toto téma, se jako nejstarší písemná památka Mexika uváděl olmécký zelený motýlí muž datovaný asi do roku 160 př. n. l. Poslední olmécké stély přitom pocházejí ze 6. století n. l. (pokud se i toto datum mezitím neposunulo).








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.