Potřebovali pravěcí zemědělci kalendář?

Astronomie |

Autor píše, že jeho text nemá být jen přehledem, ale i návodem, čeho si u památek všímat a jako astronomické souvislosti historických památek objevovat. ... Bylo třeba sledovat čas, aby člověk věděl, kdy zasít, nebo stačilo sledovat proměny okolní vegetace?




Posmrtně vydaná kniha Zdeňka Ministra Géniové dávnověku (Mladá fronta 2007) obsahuje celou řadu zajímavých informací. Text je to dost zvláštní, vydaný posmrtně a podle vydavatele pouze s formálními úpravami. Vlastně se jedná o rukopis-polotovar, který ovšem autor nebyl už vzhledem k okolnostem schopen dokončit. Občas jde spíše o předběžné poznámky.
Takový rukopis samozřejmě vzbuzuje otázku, jak s ním nejlépe naložit: Vůbec nepublikovat? Publikovat polotovar? Nechat někoho, člověka z oboru a ideálně autorova známého, dopsat a vydat jako dílo obou autorů? Těžko říct. V Mladé frontě text doplnili předmluvou.
Jedná se o průvodce archeoastronomií, především českou. Autor píše, že jeho text nemá být jen přehledem, ale i návodem, čeho si u památek všímat a jako astronomické souvislosti historických památek objevovat. Jinak text pokrývá celé období českého pravěku, od neolitických (další zajímavost – archeoastronomie v jiných textech začíná spíše až eneolitem) rondelů po otázky českých menhirů, přes Kelty až po první křesťanské kostely. Autor zde třeba vysvětluje, jaké jsou důvody spojovat „české megality“ s Kelty (což v kontextu západní Evropy nedává smysl). Diskutuje se zde i otázka, zda české megality tvoří nějakou „síť“, což by znamenalo, že jsou ze stejné doby. K tomu je však autor skeptický.
Podle Ministrova názoru prostupoval kult Slunce prakticky všechny pravěké památky na našem území, projevuje se i u pohřebních zvyků (orientace těl). Řada středočeských památek je orientována tak, aby sluneční paprsky v astronomicky významných dnech směřovaly k Řípu, který byl dle autora uctíván už dávno v předslovanských časech – což zase není tak překvapivé, ona jiná hora široko daleko k dispozici není.
Samozřejmě zůstává otázka rozhodnout, kdy jsou „astronomické souvislosti“ produktem ne záměru autorů stavby, ale náhody. Pravděpodobně zdaleka ne všechny autorovy názory jsou v oboru všeobecně přijímány. Kniha obsahuje i celou řadu technických/matematických detailů z oblasti astronomie a realizace příslušných postupů v primitivních podmínkách (koho tyto věci nezajímají, může ovšem příslušné pasáže přeskočit). Jak se vůbec v pravěku určovaly světové strany? Jak se dalo dobrat k datu slunovratu? Jaké byly pravěké kalendáře kultur, které neznaly písmo?

Na závěr klade autor otázku, zda pravěcí zemědělci relativně přesný kalendář potřebovali přímo k životu. Bylo třeba sledovat čas, aby člověk věděl, kdy zasít, nebo stačilo sledovat proměny okolní vegetace? Názory různých specialistů na tuto otázku se různí, Z. Ministr zastává názor, že z čistě praktického hlediska se bez kalendáře dalo obejít, byl tedy spojen spíše s „kultem“ nebo měl jiné sociální funkce. Z jiného úhlu lze otázku položit i takto: měly archeoastronomické památky něco "předvídat" nebo pouze určité datum zaznamenat z kultovních důvodů? Šlo spíše o observatoř nebo chrám?

Zdeněk Ministr: Géniové dávnověku, Mladá fronta, Praha 2007

Viz také
Stonehenge nesloužilo k předvídání zatmění
Čím nás fascinuje mayská astronomie
Přestupný únor – kde se vzal náš kalendář?








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.