Složitá cesta k přesnému kalendáři

Astronomie |

Rovnodennost pokládáme za jeden z hlavních bodů v kalendáři. Stejná délka dne a noci vypadá jako kritérium, které by mělo umožnit stanovit toto datum jednoduše a jednoznačně. Ale chyba lávky. Až do helénistického období byly s určováním rovnodennosti problémy.




Rovnodennost pokládáme za jeden z hlavních bodů v kalendáři. Stejná délka dne a noci vypadá jako kritérium, které by mělo umožnit stanovit toto datum jednoduše a jednoznačně. Ale chyba lávky. Až do helénistického období byly s určováním rovnodennosti problémy.

Pokud víte, že na severní polokouli jsou v zimě delší noci a v létě delší dny a jejich délka se mění postupně, pak lze dojít k závěru, že budou existovat dva okamžiky/data, kdy bude den stejně dlouhý jako noc (nebo kdy se délky tomuto poměru alespoň budou maximálně přibližovat). Potíž je ale v tom, že z téhle úvahy datum kupodivu nezjistíme.
Řekněme, že máme kalendář a stanovili jsme slunovraty (viz dále). Můžeme předpokládat, že rovnodennost se bude nacházet v polovině úseku. Jenže chyba lávky, ono nám to takhle vyjde jen velmi přibližně (zkuste si třeba rozdělit dobu mezi 22. červnem a 21. prosincem a spočítejte polovinu – vychází 21. září, ve skutečnosti je to 23.), což je mimochodem docela překvapující.
Datum slunovratu stanovíme podle toho, že se třeba západ slunce na horizontu začne oproti předešlé noci posouvat opačným směrem. U rovnodennosti ale takový postup také selhává. Samozřejmě víme, že západ slunce bude ležet "někde mezi" západy v obou slunovratech, pokud bychom se však pokoušeli půlit úhel, došli bychom ještě k větší nepřesnosti než při předcházejícím výpočtu.
Navíc se okolo rovnodennosti délka dne a noci mění jen velmi málo. To na jednu stranu prakticky vylučuje přímé měření času (v pravěku či prvních civilizacích by k tomu stejně scházely dostatečně přesné nástroje), ale je to i další důvod proti půlení úhlu/úsečky spojující body slunovratů, nebo měření poměrů různých stínů. I v tomto případě bychom pořádně nevěděli, jaký den rovnodennosti odpovídá…
Na druhé straně je jasné, že cca dvoudenní chyba v určení rovnodennosti je třeba z hlediska zemědělských prací nepodstatná. Pouze je jistější počítat rovnodennost každý rok z dat slunovratů znovu, aby nám chyba nemohla rok od roku narůstat…

Jaký způsob pro určení data rovnodennosti byste s pravěkou technologií zvolili vy sami?








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.