Nejlepší populárně-vědecké knihy roku 2009

Astronomie |

V sezóně před Vánoci toho jistě vyjde ještě celá řada, nicméně už teď si dovoluji dodat soukromý žebříček tří subjektivně nejlepších kousků, které by bylo škoda minout. Jistě ideální dárek například pro rodinné příslušníky sdílející domácnost a tedy i knihovnu :-).




Rokem 2009 se myslí rok, kdy vyšel český překlad, nikoliv vydání originálu. Taktéž jsou do žebříčku zahrnuty jen knihy vyšlé v češtině a ty spíše populární. Netřeba dodávat, že korespondence s nějakými žebříčky prodeje bude nejspíš nulová.

 

1. Richard Dawkins: Příběh předka

Tato kniha je pozpátku převyprávěnou evolucí, navíc obsahuje i popis celé řady metod, jimiž vlastně tyhle „žebříčky“ rekonstruujeme. Dawkins umí psát, překlad je perfektní (překladatelka Zuzana Gabajová za něj od AV dostala i cenu). O pečlivosti vydavatele svědčí, že text je doplněn (rozlišenými) poznámkami překladatelky, lektorů a redaktora.

Vydavatel: Academia

O knize na ScienceWorldu: Proč jsou samci ploskonosých opic barvoslepí?, Společný předek člověka a šimpanze: mohl chodit po dvou?, Evolabilita aneb Proč může být výhodný kratší dolet

 

Poznámky:

– Academia ještě letos vydala obdobné Ernst Mayr: Co je to evoluce, to ovšem podle mého názoru nesahá Dawkinsovi ani po paty, zdá se to být v řadě ohledů neaktuální a vlastně to není ani moc čtivé, ani zvlášť chytré (nejen v porovnání s Dawkinsem, ale třeba i s původními českými díly Zrzavý/Storch/Mihulka nebo Flegr).

– K Dawkinsovi, je vidět, že v jeho případě je lepší, když píše o tom, co má rád (biologie), než naopak (náboženství).

 

2. Tomáš Petrásek, Igor Duszek: Vzdálené světy I

Něco o možnostech života třeba na Europě čteme dnes a denně. Tato kniha nám však představí podrobnější informace – především konkrétní mechanismy, jimiž by život mimo Zemi mohl fungovat (chemické procesy a metabolismus energie). Obsahuje taktéž podrobný popis různých pozemských extremofilů, Jupitera i jeho oběžnic.

Vydavatel: Triton

O knize na ScienceWorldu: Život na Jupiteru, Skepse k panspermii, Nejvíce vody není na Europě, ale na Ganymedu  

 

3. Joseph A. Tainter: Kolapsy složitých společností

Úvahy o kolapsech, katastrofách a konci civilizace jsou módou – přestože (nebo protože?) se dnes lidstvu bez ohledu na ekonomickou recesi daří tak dobře jako nikdy dosud v dějinách. Chceme-li se zabývat kolapsy, například i s ohledem na rizika současnosti, klíčové je podat nějakou analýzu krizí minulých. Problém je v tom, že dnes, v době očekávané „zelené apokalypsy“ (ať už jí říkáme vyčerpání zdrojů, znečištění nebo klimatické změny), se minulé kolapsy mnohdy uvádějí ne s cílem je analyzovat, ale použít jako didaktický a moralizující příklad. Ještě děsivější a podobně módní jsou pak „duchovědné“ výklady o energii civilizace a jejím vyčerpání. Tato kniha je výjimečná, protože nabízí střízlivou analýzu a překvapivé závěry. Kolaps nakonec nevnímá jako něco negativního, ale jako pozitivní událost (alespoň z pohledu prostých lidí).

Vydavatel: Dokořán

O knize na ScienceWorldu: Ikové: kultura individualistů

(další úryvky ještě přineseme, ten výše uvedený není rozhodně typický, spíše hříčka)

 

Další doporučení, řekněme subjektivně 4.-6. místo: Lee Smolin: Fyzika v potížích (Argo a Dokořán), Dawkins: Boží blud (Academia, přes výše uvedené výhrady), Davies: Kosmický jackpot (Argo a Dokořán). Ale to již jen zcela orientačně, zde by v žebříčku mohla být i celá řada jiných titulů (např. vyšel Úžasný svět dinosaurů, Triton – viz úryvek – a posouzení/pozice v žebříčku bude nutně hlavně záviset na tom, nakolik do hloubky zrovna tohle téma koho zajímá; každého také nemusí zajímat předpokládaný chemismus oceánů na Europě…).











Komentáře

30.07.2014, 02:47

.... ñïñ çà èíôó!...

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.