První observatoř ESO slaví čtyřicátiny

Aktuality |

Observatoř La Silla napomohla velkému počtu vědeckých objevů, z nichž některé pyšní přívlastkem první. Spektrograf HARPS je světově nejúspěšnější lovec exoplanet.




***tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 12/2009

Observatoř La Silla, ve své době největší astronomický stánek světa, právě oslavuje 40 let od svého založení. Přivedla Evropu na přední místo astronomického výzkumu a stále se jedná o jednu z vědecky nejproduktivnějších pozemních observatoří, jež svou činností přispívá k publikaci kolem 300 vědeckých prací ročně.

La Silla napomohla velkému počtu vědeckých objevů, z nichž některé pyšní přívlastkem první. Spektrograf HARPS je světově nejúspěšnější lovec exoplanet. Objevil planetu okolo hvězdy Gliese 581, kterou můžeme považovat za první známou kamennou exoplanetu v zóně života. Některé teleskopy observatoře hrály důležitou úlohu při zjištění, že rozpínání vesmíru se zrychluje. Rovněž pomohly porozumět, jak souvisí nejenergetičtější výbuchy ve vesmíru – gama záblesky – s explozemi hmotných hvězd. Od roku 1987 dodnes hraje La Silla důležitou roli při studiu nejbližší supernovy SN 1987A.

Observatoř stále nabízí astronomické obci své výjimečné schopnosti,“ říká Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO a dodává: „Byla prvním pozorovacím stanovištěm ESO v Chile. Jako taková zahájila dlouhou a plodnou spolupráci s touto zemí i její vědeckou komunitou.“

La Silla se nachází na okraji vyprahlé pusté poště Atacama. Podobně jako jiné observatoře v těchto místech je zde uchráněna před světelným znečištěním a spolu s Paranalem, který je domovem VLT, může využívat nejtmavějších a nejjasnějších nocí ve světě. Na svém vrcholu hostí La Silla více jak 15 dalekohledů. Mezi nimi také první a dlouhou dobu rovněž jediný přístroj na jižní polokouli, sledující submilimetrové vlnové délky (patnáctimetrový SEST). Ten pomohl otevřít cestu pro APEX i projekt ALMA. Také zde naleznete metrový Schmidtův dalekohled, kterým byla provedena první kompletní fotografická přehlídka jižní oblohy. Dalekohledy na La Silla podpořily bezpočet vesmírných misí, například pořídili poslední snímek komety Shoemaker-Levy 9 před jejím nárazem do Jupiteru a tím napomohly stanovit přesný časový harmonogram sondy Galileo pro pozorování této kolize.

Mnoho ze současných astronomů získalo v minulosti na La Silla svou první zkušenost s dalekohledy, ve své době považovanými za obří,“ říká Bruno Leibundgut, vědecký ředitel ESO.

Přestože některé z menších teleskopů již byly uzavřeny, důležitá pozorování stále probíhají na větších dalekohledech, podporovány inovativními astronomickými přístroji. Konkrétně se jedná o dnes nejproduktivnější ‚čtyřmetry‘ na světě, 3,5 metrový New Technology Telescope (NTT) a 3,6 metrový dalekohled ESO. „NTT vytvořil základy pro nové konstrukce a design,“ říká Andreas Kaufer, ředitel La Silla Paranal observatoře. Na dalekohledu NTT byla poprvé testována takzvaná aktivní optika, počítačově kontrolovaný tvar primárního zrcadla, což je technologie, kterou vyvinulo ESO a v současnosti ji využívá většina velkých dalekohledů včetně VLT. 3,6 metrový teleskop ESO byl ve své době největším evropským dalekohledem. Dnes hostí zařízení pro lov exoplanet – přístroj HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher). Přesnost tohoto spektrografu je bezprecedentní.

Infrastrukturu na La Silla využívá mnoho členských států ESO ke svým vlastním projektům. Nacházejí se zde například švýcarský 1,2 m dalekohled Euler, italský Rapid-Eye Mount (REM), francouzský pátrač po gama záblescích TAROT či několik běžnějších zařízeních jako 2,2 m dalekohled německého Max Planck institutu nebo dánský 1,5 m dalekohled. Kamera Wide Field Imager (WFI) se 67 milióny pixelů umístěná na 2,2 m dalekohledu pořídila již několik snímků, jenž se stihly stát doslova ikonami.

Observatoř La Silla se nachází severně od města La Serena a organizaci ESO slouží od šedesátých let minulého století. Její umístění vybrala skupina zkušených astronomů spolu s prvním ředitelem ESO Otto Heckmannem při průzkumné expedici po chilských Andách v letech 1963 a 1964, jež částečně putovala na koních. S výběrem umístění pomohla také americká organizace AURA [1], která plánovala postavit observatoř nedaleko Cerro Tololo. V následujících letech probíhaly na La Silla stavební práce a 25. března 1969 oslavilo přes 300 lidí (včetně chilského prezidenta Eduardo Freie či švédského ministra školství Olof Palmeho) dokončení první fáze stavby. První dva menší teleskopy a velký 3,6 metrový dalekohled zde byly umístěny v roce 1977. V roce 1989 následoval NTT.

Vznik observatoře La Silla není důležitý jen pro budoucnost astronomického výzkumu, ale je zářným příkladem čeho lze dosáhnout díky efektivní a hluboké mezinárodní spolupráci,“ řekl tenkrát Olof Palme.

V roce 2007 schválila rada ESO plán, který dále podtrhuje význam La Silla společně s dalšímu zařízeními ESO – VLT, ALMA a E-ELT. Budoucnost observatoře tak zůstává jasná. Mimo jiné se zde plánuje umístěná dalších národních dalekohledů, což uvítala celá astronomická komunita.

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.