Student World

Za tento rozdíl je odpovědná genetika. Evropané a Asiaté mají na rozdíl od Afričanů většinou jen jednu variantu genu TAS2R38, který je zodpovědný za vznik receptorů pro některé hořké chuti, např. za vnímání chuti látek PTC (fenylthiokarbamid) v brokolici či růžičkové kapustě. K takovému závěru alespoň dospěl genetický průzkum několika populací obývajících Keňu a Kamerun. Společné pro tyto populace bylo pouze to, že šlo o potomky nikoliv zemědělců, ale lovců/sběračů nebo pastevců.

Zkoumaní Afričané dokázali rozeznávat jemnější škály hořkosti. Co se týče genu TAS2R38, byla zde v porovnání s Evropou/Asií zaznamenána také podstatně větší genetická rozmanitost.

Sarah Tishkoff z University of Pennsylvania ve Filadelfii se domnívá, že příčinou jsou zřejmě nějaké konkrétní rostliny, které lidé sbírají v těchto oblastech. Větší hořkost koresponduje s obsahem různých škodlivých látek, proto je důležité konzumovat jen některé z rostlin. PTC má ve vyšších koncentracích poškozovat štítnou žlázu – na to jsou lidé žijící ve vnitrozemí hodně náchylní, protože mají štítnou žlázu už „načatou“ kvůli nedostatku jódu ve stravě. Naopak lidé se zdravou štítnou žlázou se mohou těmito látkami cpát celkem bez obav a je to pro ně prospěšné, protože PTC jsou doprovázeny mj. i vitamíny.

Zajímavé ale je, že rozmanitost v genu TAS2R38 byla objevena i mezi etniky na Sibiři – což se podle vědců evolučně dá vysvětlit obtížněji, zde se moc zeleniny asi nekonzumovalo (ale „vnitrozemská“ strava pro tuto oblast platí také).

Zdroj: New Scientist

Poznámky:

– Zdá se být logické, aby citlivější chuť měli spíše sběrači než zemědělci. Zemědělci jsou živi z několika pěstovaných a dobře známých plodin, které jsou navíc pro člověka už vyselektovány a obvykle konzumovány tepelně upravené. U sběračů je strava pestřejší, možná občas konzumují rostliny na hranici stravitelnosti/jedovatosti, tak je pro ně vnímání chuťových odstínů důležité. (Ale samozřejmě lze najít i protiargumenty: zemědělci zase konzumují plodiny staré/skladované, tak by se mohli bez citlivé chuti otrávit zase takhle.)

– Průzkum v Keni nemusí tolik vypovídat, východní Afrika je obývána mj. etniky afroasijskými.

– Větší genetická rozmanitost v Africe je pochopitelná i bez selekčních vlivů – vždyť právě to, že je zde největší genetická rozmanitost, je obecně důkaz původu člověka v Africe. Může to být i tak, že třeba Evropané/Asiaté jsou prostě náhodně potomky těch Afričanů, kteří měli určitý gen TAS2R38, a selekční výhoda zde není žádná.

– Naopak u podobného genu TAS2R16 je v subsaharské Africe zjištěno, že vnímání jiného typu hořkosti je slabší. Údajně proto, aby zde lidé mohli bez odporu jíst rostliny obsahující glykosidy, které jsou sice mírně jedovaté, ale zato chrání před malárií.

– Jak geny pro hořkou chuť souvisejí s oblibou piva v té které oblasti? Mají v tomto ohledu nějaký speciální genetický profil obyvatelé ČR?

Obrázek: Wikipedia, licence obrázku  Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0

autor Pavel Houser