Tkát se dá i ze psí srsti

Člověk |

Legenda Sališů se ukázala pravdivá, alespoň do určité míry. Převládajícím materiálem tkanin byl kozopes.




Indiánské kultury severozápadního pobřeží Severní Ameriky byly určitě pozoruhodné. Bohaté stálé vesnice, otrokářství a zárodky komplexnějšího uspořádání společnosti, viz známé potlache – hostiny, kde se okázale plýtvalo majetkem. Na vysoké úrovni byla místní řemeslná a umělecká tvorba, prošívané tkaniny, dřevořezby (bohatě zdobené totemové sloupy, palice zvané zabíječ otroků, lodě…), měděné nástroje. Přitom vůbec nebylo známo zemědělství. Podobný vzestup „předneolitické“ kultury umožnilo především zdejší bohatství ryb.

Sališové, jeden ze severozápadních kmenů, podle své vlastní tradice vyšlechtili i zvláštní huňaté psy, z jejichž srsti pak tkali oděvy nebo pokrývky. Srst údajně připomínala ovčí vlnu. Je to ale pravda?

Analýza několika sališských plášťů nejspíš z počátku 19. století (většina artefaktů v muzeích použitých pro analýzu shromáždily výpravy Lewise a Clarka (1803-1806) a Wilkese (1838-1842)), kterou provedli výzkumníci z University of York, opravdu odhalila psí proteiny, smíchané ovšem se srstí místních horských koz. Nebyly zjištěný žádné výhradně psí textilie. Kozí srst byla zřejmě pro určitý typ výrobků (obřadní vs. běžně používané apod.) upřednostňována kvůli svým technickým či estetickým vlastnostem.

Od zhruba poloviny 19. století se nicméně přešlo na klasickou ovčí vlnu a příslušné psí plemeno postupně zmizelo. Mělo být vzhledově podobné snad nejspíš dnešním špicům. Indiáni údajně chovali huňaté psy na ostrovech u pobřeží a bránili jejich křížení s běžnými, spíše krátkosrstými místními vesnickými hafany.

Jak vidno, až se nechce věřit, k čemu všemu může pes být. Na jídlo, hlídání, pasení, pomoc při lovu, společnost či válku se pes neomezuje.

Nezkoušel třeba někdo chovat psa na mléko? Nebo „na teplo“, tj. přikrývat se nikoliv pláštěm ze psí srsti, ale přímo psem živým?

 

Poznámka: Současní psi v USA jsou spíše evropského než domácího původu, krev indiánských psů ale přetrvává třeba v černých amerických vlcích (viz také článek zde).

Obrázek: ilustrační, nikoliv sališský pes, ale border kolie.

 











Komentáře

31.01.2012, 09:11 awe

objevení Ameriky

Výrobu těchto dek u Sališů se psem ostříhaným, sedícím vedle tkalcovského stavu, zachytil roku 1847 na svém obraze Paul Kane, takže je způsob výroby i vzhled psa zachycen. Deky ze psí srsti nejbyly asi tak výjimečné ani v Evropě. Ač jsou ovce domestikované již velmi dlouho, přesto byla výroba dek ze psí srsti v 18.století běžná třeba ve Francii, a to nikoli jen domácí malovýroba, ale i výroba pro obchod.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.