Účinnější je zaplatit méně

Člověk |

Jak nejlépe někoho zkompromitovat a přinutit ho ke změně názoru? Přimět ho udělat čin proti vlastnímu přesvědčení a za ten mu dát jen směšnou odměnu...




***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Právě tak zacházeli např. Číňané s americkými zajatci z Korejské války.

Na počátku fungovala klasická vynucená kolaborace v severokorejských zajateckých táborech korejské války, brutální mučení a vymývání mozků. Nicméně jako v jistém smyslu účinnější se ukázala subtilnější metoda používaná Číňany. Zajatí vojáci byli přesvědčeni, aby udělali něco vcelku nevinného, třeba napsali esej o tom, že všechny režimy mají své klady a zápory. Za to – a to je důležité – jim však byla nabídnuta jen směšná odměna, krabička cigaret či pytlík rýže. Nebyl na ně činěn ani žádný brutální nátlak.

Jakmile člověk za těchto okolností něco udělal, nemohl to sám sobě ani svému okolí už příliš snadno zdůvodnit (jak by to šlo, kdyby třeba dostal astronomickou finanční částku). Došlo ke konfliktu mezi jednáním a přesvědčením. Jednání už se ovšem nedalo vzít zpět; psychologové obecně došli k závěru, že za těchto okolností lidé mění své přesvědčení. V příštím kole měl zajatec za trochu ovoce napsat už přímo text chválící komunistický režim. A tak se v čínských zajateckých táborech podařilo celou řadu amerických vojáků indoktrinovat.

Podobné výsledky přinesly i další experimenty tohoto typu. V roce 1959 vypukly na univerzitě v Yale studentské nepokoje. Zasáhla policie a studenti postup policie vesměs odsuzovali. Byli nicméně profesorem psychologie vyzváni, aby za finanční odměnu napsali esej „Proč byl zásah policie správný“. Po napsání tohoto textu značná část z nich změnila své postoje – v největší míře však ti, kdo za esej dostali nejmenší finanční částku. Čím více studenti dostali, tím méně měnili názor a tím méně se svým textem se identifikovali („udělal jsem to přece jen pro peníze“).

Zdroj: Denise D. Cumminsová: Základy experimentální psychologie, Portál, Praha 2006

Poznámky:
Velmi zajímavé, jak křivolakými cestami se mnohdy ubírá fungování naší mysli…
Byla by tato technika nějak použitelná v pracovním procesu? (Těžko si představit, že by bylo účinnější za nějakou neoblíbenou práci nabízet méně peněz…)











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.