Značky molekulárních hradel namísto RFID

Chemie |

Křemíkové čipy v dnešních RFID jsou tlusté okolo 0,3 milimetru, což je pro některé aplikace stále ještě příliš mnoho. Neumožňuje to třeba značkovat pomocí RFID jednotlivé buňky.




Tým, který vedl na Queen’s University v britském Belfastu Prasanna de Silva, přišel s jednoduchým molekulárním počítačem: na vstupu má různé chemické látky a výstupní detektor (jiná molekula) v jejich přítomnosti buď svítí, nebo ne. Je celkem jasné, jak postavit jednoduchá hradla YES (svítí s látkou X), NO (nesvítí s látkou X), AND (svítí jen s látkami X a Y), OR (svítí buď s látkou X, nebo s látkou Y) a NOR (svítí, pouze pokud není přítomna ani jedna z látek).

Silvův tým uvádí, že výhodou molekulárního počítače je množství paralelně probíhajících operací, problémem ale je, jak je zřetězit do nějakého výpočtu o více krocích. To jsme na Science Worldu už několikrát řešili u článků o DNA počítačích. Směs různých „mezivýsledků“ je třeba rozdělovat a do dalšího výpočtu pustit jen určitou část. Je trochu problém tenhle postup automatizovat – přelívat ručně zkumavky jistě není to pravé, různý systém kanálků a přepínačů, kde jednotlivé mezivýsledky „tečou“, sice možný je, ale moc daleko se s tím v DNA počítačích také nedošlo (respektive po nadějných výsledcích před cca 4 lety vše celkem utichlo.)
Britští vědci se proto ve svém molekulárním počítači nesnažili realizovat výpočty (v podstatě vůbec nejde o počítač), ale použít ho pouze k identifikaci, jako tzv. molekulární tagy. Spojením několika hradel lze získat obrovské množství jedinečných značek.
Křemíkové čipy v dnešních RFID jsou tlusté okolo 0,3 milimetru, což je pro některé aplikace stále ještě příliš mnoho. Neumožňuje to třeba značkovat pomocí RFID jednotlivé buňky. Molekulární značky by tohle umožnit měly, jejich zatím plánovanou hlavní aplikací jsou tedy pokročilá sledování v medicíně a nanotechnologiích. Výstup v podobě fluorescence navíc půjde poměrně snadno automaticky číst (s použitím mikroskopu etc.), takže tímhle způsobem lze třeba sledovat osudy jednotlivých buněk.
Jinou možností je další miniaturizace RFID, třeba při použití plastových čipů.

Zdroj: New Scientist,
http://www.newscientisttech.com/article/dn9904-molecular-computers-act-as-tiny-id-tags.html

Související články:
Programovatelný DNA počítač?
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/CBE7030B37FED466C1256E970048C1A5

DNA počítače – síla ve zkumavce
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/23EC5AE61B3C4705C1256E9700489ACB

Vývoj plastových čipů RFID
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/F84D305298273E3DC1256E9700492234

RFID čipy přinášejí revoluci
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/DE03C6426BB0A2A0C1256EB7003F4CC0








Související články




Komentáře

27.07.2014, 02:05

.... tnx!...

26.07.2014, 18:25

.... ñïàñèáî çà èíôó!...

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.