Metalurgie ve starověkém Egyptě: arzénová měď

Aktuality |

Projekt „Raná metalurgie mědi ve starověkém Egyptě – případová studie na materiálu z Ägyptisches Museum der Universität Leipzig“ je zaměřen na analýzu vybraného souboru předmětů z lokalit starověkého Egypta a Núbie.




tisková zpráva Univerzity Karlovy v Praze

10. 12. 2015 se v Egyptském muzeu Lipské univerzity otevřela výstava Gegossene Götter (Odlévaní bohové). Výstava je především zaměřena na nové poznatky o metalurgických postupech při odlévání bronzových sošek staroegyptských bohů v 1. tisíciletí před Kr. Na výstavě jsou zároveň prezentovány první výsledky interdisciplinárního projektu, na kterém spolupracuje Český egyptologický ústav FF UK, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) a právě Egyptské muzeum Lipské univerzity (Ägyptisches Museum der Universität Leipzig). Muzeum má ve sbírce velkou kolekci kovových artefaktů, včetně předmětů z německých výzkumů v Abúsíru, který je v současnosti koncesí Českého egyptologického ústavu FF UK.

Projekt „Raná metalurgie mědi ve starověkém Egyptě – případová studie na materiálu z Ägyptisches Museum der Universität Leipzig“ je zaměřen na analýzu vybraného souboru předmětů z lokalit starověkého Egypta a Núbie, které se nacházejí ve sbírkách Egyptského muzea Lipské univerzity. Do projektu je zapojen Český egyptologický ústav FF UK, zastoupen doktorandem ústavu Mgr. Martinem Odlerem, který se zabývá měděnými a bronzovými artefakty z hlediska archeologie. Hlavní spolupracující institucí je Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, zastoupena studentem Bc. Jiřím Kmoškem, specializujícím se na materiálovou analýzu artefaktů. Ägyptisches Museum der Universität Leipzig je zastoupeno kurátorem sbírky dr. Dietrichem Rauem. Projekt je financován Grantovou agenturou Univerzity Karlovy v projektu č. 38715 a Interní grantovou agenturou VŠCHT v projektu č. 10681501.

Zkoumaný materiál pochází zejména z egyptských lokalit Abúsír, Abydos a Gíza a z núbijské lokality Aníba. Artefakty představují průřez více než jedním a půl tisícem let dějin staroegyptské metalurgie, od 1. dynastie (zhruba 3100–2900 před Kr.) až téměř po konec Nové říše (kolem 1200 před Kr.). V tomto roce byl vybraný soubor kovových artefaktů zrentgenován a zdokumentován metodou počítačové tomografie, na Ústavu mineralogie, krystalografie a materiálové vědy Lipské univerzity Institut für Mineralogie, Kristallographie und Materialwissenschaft der Universität Leipzig. Z 86 artefaktů bylo odebráno téměř sto vzorků. Část z nich byla analyzována v laboratořích VŠCHT metalografickými metodami, kterými byly zjišťovány technologické procesy výroby artefaktů.

První dostupné výsledky přinesly zajímavé poznatky. V nádobě z Abúsíru z 1. dynastie byl zjištěn vysoký obsah niklu, který je pro toto období a Egypt unikátní, mohl by indikovat vzdálený zdroj kovové suroviny. Výsledky dále naznačuji, že i ve Staré říši byla nejpoužívanější slitinou tzv. arzénová měď, slitina mědi s arzénem, typická pro celou ranou dobou bronzovou na Předním východě. Průběžná zpráva o projektu vyjde v časopise Pražské egyptologické studie na jaře 2016. Kovové vzorky jsou v současnosti analyzovány metodou rentgenové fluorescence v Ústavu jaderné fyziky AV ČR. V příštím roce jsou plánovány další analýzy, zejména analýzy izotopů olova, využívané za účelem určení původu použité suroviny.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.