Student World

tisková zpráva společnosti Siemens

Navzdory všem pokrokům v oblasti medicíny je stále velké množství lidí diagnostikováno s různými druhy rakovinného onemocnění. Ženy jsou nejčastěji diagnostikovány na rakovinu prsu a plic, u mužů patří k nejčastějším rakovina plic a prostaty. Právě rakovina prostaty je kupříkladu ve Spojených státech diagnostikována u každého šestého muže a vzhledem k závažnosti tohoto onemocnění na něj zemře v průměru jeden z 36 mužů.

V Evropě není situace o mnoho lepší, například v České republice je rakovina prostaty druhým nejčastějším onkologickým onemocněním v mužské části populace. I v tomto případě platí, že čím dříve je nemoc diagnostikována, tím vyšší je naděje na uzdravení.

Rakovina prostaty se určuje na základě histologického vyšetření vzorků tkáně orgánu. Ty jsou odebírány bioptickým nástrojem s několika dutými jehlami, jež během vteřiny odeberou několik vzorků z různých míst prostaty. Vzorky se poté upraví do podoby tenkých preparátů, z nichž je na základě buněčných změn možné určit stádium onemocnění. Naučit se takto spolehlivě určovat, v jakém stádiu nemoc je, však vyžaduje léta lékařské praxe. Vědci společnosti Siemens proto v současné době pracují na softwaru, který by stádium rakoviny v prostatických buňkách dokázal detekovat automaticky.

Aby se program naučil rozeznávat důležité detaily, musí se postupně naučit, v čem spočívají buněčně rozdíly jednotlivých stádií. Programátoři do softwaru nahrají 90 vzorků, které již byly určeny. Program je následně otestován, aby určil stadium na dalších deseti, pro něj neznámých preparátech. Celý postup se takto opakuje, dokud software nezíská dostatek zkušeností, aby zvládl spolehlivě analyzovat snímek preparátu a určit, do jakého stádia se onemocnění již vyvinulo. Díky tomu, že se preparáty pro analýzu skenují, lze je bez problémů dlouhodobě skladovat v digitální podobě.

Cílem vývojářů je digitalizovat také jehly pro biopsii a vybavit je senzory, jež by umožnily určit polohu odebraného vzorku a dát mu vlastní 3D adresu. Následně by se daly propojit snímky ze zobrazovacích systémů (pro detekci prostaty se zpravidla využívá magnetická rezonance) s výsledky z laboratorních vyšetření. Na snímku by tedy byla vidět prostata s přesně vyznačenými místy odebraných vzorků a stadiem vývoje onemocnění v daném místě.

autor