Student World

Analýza chromozomu Y přinesla genetické důkazy o tom, že lidská populace prudce vzrostla asi před 40-50 000 lety.
Ze „stromečku“ genetických dat můžeme zjistit v první řadě dobu genetické separace různých skupin (vzdálenost od „rozdělení“). Množství výhonků pak odpovídá jak geografické či jiné separaci, tak i růstu populace. Obě tyto charakteristiky lze srovnat, a získat tak komplexnější obrázek.
Závěr analýzy: Prudký růst počtu lidí před 40-50 tisíci lety. Na pohled není nový výsledek nic divného, vždyť tehdy Homo sapiens dorazil třeba do Evropy. Když to ale vezmeme z celosvětového hlediska, expanze z Afriky se začala odehrávat už před 60-70 000 lety, před asi 50 000 lety dorazil člověk do Austrálie atd.
Jak se zdá, geografická expanze tedy sama o sobě nezpůsobila zdaleka takový nárůst populace, k němu došlo o dost později (tj. nebyl to efekt příchodu to dosud neobydlené oblasti, kterou šlo snadno exploatovat). Žádné na první pohled srozumitelné podpůrné archeologické nálezy v této souvislosti nemáme, ale spekulovat můžeme. Je možné, že původní expanze z Afriky na Blízký i Dálný východ probíhala po pobřeží, které si bylo celkem podobné a nevyžadovalo speciální přizpůsobování způsobu života. Větší nárůst populace nastal však až se zvládnutím technologie a dalšího know-how pro život ve (velmi různorodém) vnitrozemí nově osídlených oblastí, což samozřejmě umožnilo uživit zde mnohem více lidí.
Další velký skokový nárůst počtu lidí nastal před asi 10 000 lety a přímo se dává do souvislosti s počátky neolitu.

Vedoucí projektu Chris Tyler-Smith z Wellcome Trust Sanger Institute uvádí, že závěry vědci vyvodili z analýzy volně dostupných genetických dat. Použito bylo 36 kompletně osekvenovaných chromozomů Y.

Zdroj: Phys.org

Poznámky:
– Nezmiňují se botlle necky (genetická hrdla lahve) – erupce vulkánů apod., kdy Homo sapiens stál naopak zřejmě na pokraji vyhynutí. Nárůst může být relativní, prostě obnova populace po předchozí kakastrofě.
– Nebo snad za růstem populace stála nějaká kulturní změna, „moderní lidské chování“ včetně umění, náboženství apod.? (Jenže neobjevilo se spíš už před geografickou expanzí, když se zdá být společné všem lidským kulturám?)
– Kolik Homo sapiens žilo před 40 000 lety? Ty už by pobřeží uživit nedokázalo? Migrace z Blízkého východu do Evropy by odpovídala už osídlování vnitrozemí, nebo probíhala nejdříve také po pobřeží?

autor Pavel Houser